Masarykova univerzita se připojí k uctění památky Milady Horákové

„Připomínat životní příběh Milady Horákové, jedné z největších osobností našich moderních dějin a nesmírně statečné ženy, která se neohroženě postavila zlu a čelila dvěma totalitám, je nejen naší morální povinností, ale je to důležité také proto, abychom se zamysleli, jakým způsobem Milada Horáková promlouvá k nám samotným a k dnešku,” uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Milada Horáková (25. prosince 1901 – 27. června 1950) byla česká právnička, politička, bojovnice za práva žen a oběť justiční vraždy v komunistických politických procesech v 50. letech 20. století. Horáková byla v těchto vykonstruovaných procesech jedinou takto potrestanou ženou. Její smrti nezabránily ani přímluvy celé řady světových osobností, jako byli Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Poprava Horákové byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950. Spolu s ní zemřeli také Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl.

Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty vznikla z popudu několika jednotlivců. Založili ji Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, o. s., Leoš Válka, zakladatel a ředitel Centra současného umění DOX, Marek Vocel, MVP events, member of Permanent Gig a Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V tuto chvíli iniciativu podpořily a k výzvě se přihlásily řady osob a institucí, mezi nimi například Univerzita Karlova, vydavatelství Vltava-Labe-Press, ČTK a další. K aktivitě se může připojit každý občan, instituce, škola či radnice v celé zemi a může ve dnech před 27. 6. vyvěsit černý prapor na znamení uctění památky Milady Horákové i jako připomínku 70 let od justiční vraždy.