Masarykova univerzita udělila dva čestné doktoráty

Z pohledu Masarykovy univerzity jde o velmi významné ocenění. V Brně a okolí každoročně stoupá počet českých i zahraničních specialistů v oblasti high-tech. A pokud srovnáme data z jihomoravské metropole např. s Francií, Rakouskem nebo skandinávskými zeměmi, zjistíme, že lépe jsou na tom pouze hlavní města zmíněných států. „Do Brna přichází stále více zahraničních pracovníků i studentů, kteří k nám přináší unikátní know-how. Málokdo ví, že Brno generuje přes tisíc absolventů IT oborů ročně a že se zde vyrábí více než třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů. Právě na pilířích jako je věda, výzkum, důraz na kvalitu a internacionalizaci – s angličtinou jako hlavním komunikačním jazykem – chce stát naše univerzita,“ říká rektor Masarykovy univerzity a úřadující předseda České konference rektorů profesor Martin Bareš.

Oba noví držitelé čestných doktorátů, kteří ocenění získali za své mimořádné zásluhy a výjimečné výsledky, mají k Brnu kladný vztah. Profesor Ross Anderson, jenž se např. podílel na vzniku STS systému, který se dnes využívá ve 400 milionech elektroměrů ve 100 zemích světa, spolupracuje s vědci z Masarykovy univerzity již od roku 1996. „S pokorou přijímám od Masarykovy univerzity čestný doktorát. Lidé se mě často ptají, v čem spočívá tajemství úspěšného multidisciplinárního výzkumu. Věřím, že jeho tajemstvím je hledat skutečné problémy a pak budovat týmy, které jsou zapotřebí k jejich řešení. Z mého pohledu by každá dobrá univerzita měla mít ambici udržovat několik dlouhodobých programů na rozvoj nových typů myšlení,“ vysvětluje pětašedesátiletý člen Královské akademie inženýrství, jenž byl jmenován čestným doktorem informatiky.

Dalším nositelem čestné vědecké hodnosti Masarykovy univerzity se stal Ondřej Křivánek, jenž byl jmenován čestným doktorem elektronové mikroskopie. Jeho myšlenky a úspěchy jsou dodnes zdrojem inspirace, a to nejen pro město, odkud pocházel jeho otec a které se později stalo také jedním ze světových center tohoto oboru. Spoluzakladatel a prezident společnosti Nion, jenž je také přidruženým profesorem na Arizonské státní univerzitě a nyní působí v Berlíně, ke svému ocenění řekl: „Je pro mě velkou ctí, že mohu převzít čestný doktorát Masarykovy univerzity. A dospěl-li jsem tak daleko, pak jen díky tomu, že jsem stál na ramenou obrů. V současném propojeném světě je moudrost tohoto citátu Isaaca Newtona ještě více zřejmá. Studenti a mladí lidé na počátku své kariéry samozřejmě vědí, že postavit se na ramena velikánů je skvělý způsob, jak vykročit vpřed. Přesto bych je rád povzbudil, aby se více vydávali do světa, při objevování vlastních obrů byli vynalézaví a po návratu domů realizovali vlastní vizi. Mladí lidé by se neměli nechat odradit náhodnými překážkami. Když se nemůžete do místnosti dostat přes hlídané dveře, zkuste tam vlézt oknem. Mladí lidé by neměli slevovat ze svých vznešených cílů a krčit se v koutku svého oboru, kde je menší konkurence. Měli by mít odvahu a snahu prosadit se na světové scéně po boku dalších talentovaných vědců odkudkoli ze světa,“ řekl držitel prestižní Kavliho ceny za nanovědu z roku 2020, jež je norským ekvivalentem Nobelovy ceny. Křivánkovy přístroje Nion drží již téměř 10 let světový rekord v energetickém rozlišení dosaženém v elektronovém mikroskopu. Tento pokrok umožnil založení nového oboru: vibrační spektroskopii s vysokým prostorovým rozlišením.