Mgr. Tereza Fojtová
| telefon: | 549 49 4451 |
|---|---|
| e‑mail: |
|
Ministr zdravotnictví ocenil Pavla Krejčího z MUNI za výzkum poruch růstu
Cenu ministra zdravotnictví za vynikající výsledky v aplikovaném zdravotnickém výzkumu a vývoji za tento rok včera obdržel Pavel Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU). Ministr ocenil jeho výzkum v oblasti nových možností léčby achondroplásie, tedy genetické poruchy růstu a vývoje kostry u člověka. Cenu ministra získalo celkem pět vědců a dalších pět pak dostalo čestné uznání za svou výzkumnou práci.
„Cílená léčba genetických poruch růstu většinou neexistuje. V tomto ohledu je achondroplásie jedním z prvních syndromů, u kterého výzkum patologických mechanismů umožnil vývoj cílených léků, jež jsou dnes v klinickém testování. V kontextu moderní biologie jsou patologické projevy achondroplázie vynikající příležitostí studovat základní procesy růstu a formováni lidské kostry,“ uvedl Pavel Krejčí, který se s kolegy Michaelou Kunovou-Bosákovou, Bohumilem Fafílkem a Miroslavem Vařechou ve svém výzkumu věnoval analýze mezibuněčné komunikace a interakcí proteinů, které ji ovlivňují.
Achondroplásie je důsledkem vrozené mutace genu pro receptor s označením FGFR3, který přijímá komunikační signál v podobě fibroblastového růstového faktoru. Právě tato komunikace ale brzdí růst kostry, a lidé trpící tímto syndromem tak mají malý vzrůst. Odborníci z Lékařské fakulty MU objevili způsob, jak FGFR3 ovlivňuje buněčnou komunikaci nezbytnou optimální růst kostí a také nový protein, který je pro fungování receptoru nezbytný. Tato zjištění umožní přesnější klasifikaci onemocnění a také otevírají nové možnosti léčby zaměřené právě na potlačení funkce nově objeveného proteinu.
Achondroplásie patří mezi nejčastější formy trpasličího vzrůstu u člověka, lidé s tímto syndromem měří v dospělosti jen okolo 130 centimetrů. I když se považuje za léčitelné onemocnění, léčba zatím neexistuje a medicína umí jen zmírňovat symptomy a obtíže s ní spojené. V rámci projektu proto vědci vytvořili i klinický registr pacientů s touto nemocí, kteří tak budou mít lepší informace a péči a v budoucnu i možnost zapojit se do případného testování nových léků.
Kromě Pavla Krejčího byl oceněn i ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, který působí také na Lékařské fakultě MU. Pracoval na vývoji nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv.
Deset nejlepší projektů a výzkumníků vzešlo z osmnácti návrhů, které odborné panely vybraly z celkem 118 dokončených projektů Agentury pro zdravotnický výzkum. Oceněné projekty byly zaměřené na různá zdravotnická témata, například na léčbu genetických, nádorových, imunologických nebo neurologických onemocnění.