18. 12. 2019

Ministr zdravotnictví ocenil Pavla Krejčího z MUNI za výzkum poruch růstu

Cenu ministra zdravotnictví za vynikající výsledky v aplikovaném zdravotnickém výzkumu a vývoji za tento rok včera obdržel Pavel Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU). Ministr ocenil jeho výzkum v oblasti nových možností léčby achondroplásie, tedy genetické poruchy růstu a vývoje kostry u člověka. Cenu ministra získalo celkem pět vědců a dalších pět pak dostalo čestné uznání za svou výzkumnou práci.

„Cílená léčba genetických poruch růstu většinou neexistuje. V tomto ohledu je achondroplásie jedním z prvních syndromů, u kterého výzkum patologických mechanismů umožnil vývoj cílených léků, jež jsou dnes v klinickém testování. V kontextu moderní biologie jsou patologické projevy achondroplázie vynikající příležitostí studovat základní procesy růstu a formováni lidské kostry,“ uvedl Pavel Krejčí, který se s kolegy Michaelou Kunovou-Bosákovou, Bohumilem Fafílkem a Miroslavem Vařechou ve svém výzkumu věnoval analýze mezibuněčné komunikace a interakcí proteinů, které ji ovlivňují.

Achondroplásie je důsledkem vrozené mutace genu pro receptor s označením FGFR3, který přijímá komunikační signál v podobě fibroblastového růstového faktoru. Právě tato komunikace ale brzdí růst kostry, a lidé trpící tímto syndromem tak mají malý vzrůst. Odborníci z Lékařské fakulty MU objevili způsob, jak FGFR3 ovlivňuje buněčnou komunikaci nezbytnou optimální růst kostí a také nový protein, který je pro fungování receptoru nezbytný. Tato zjištění umožní přesnější klasifikaci onemocnění a také otevírají nové možnosti léčby zaměřené právě na potlačení funkce nově objeveného proteinu.

Achondroplásie patří mezi nejčastější formy trpasličího vzrůstu u člověka, lidé s tímto syndromem měří v dospělosti jen okolo 130 centimetrů. I když se považuje za léčitelné onemocnění, léčba zatím neexistuje a medicína umí jen zmírňovat symptomy a obtíže s ní spojené. V rámci projektu proto vědci vytvořili i klinický registr pacientů s touto nemocí, kteří tak budou mít lepší informace a péči a v budoucnu i možnost zapojit se do případného testování nových léků.

Kromě Pavla Krejčího byl oceněn i ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, který působí také na Lékařské fakultě MU. Pracoval na vývoji nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv.

Deset nejlepší projektů a výzkumníků vzešlo z osmnácti návrhů, které odborné panely vybraly z celkem 118 dokončených projektů Agentury pro zdravotnický výzkum. Oceněné projekty byly zaměřené na různá zdravotnická témata, například na léčbu genetických, nádorových, imunologických nebo neurologických onemocnění.

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv