17. 2. 2022

Ministři na Masarykově univerzitě zdůraznili roli výzkumných infrastruktur

Masarykova univerzita ve spolupráci s CEITECem 15. února hostila Národní den velkých výzkumných infrastruktur. Akce organizovaná Ministerstvem školství, tělovýchovy a mládeže každoročně nabízí výzkumným stakeholderům příležitost diskutovat o těch nejaktuálnějších otázkách této agendy. Na univerzitní půdu při té příležitosti zavítali také ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Pátý ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur měl kvůli přetrvávajícím hygienickým restrikcím hybridní podobu, ačkoliv většina řečníků měla možnost vystoupit prezenčně, a alespoň na dálku se do něj zapojilo přes tři sta registrovaných účastníků. Ministr Gazdík hned na úvod konference zdůraznil, že vysoká kvalitativní úroveň českých výzkumných infrastruktur a jejich socioekonomické přínosy musí být adekvátně reflektovány v jejich veřejném financování: „Musíme přijmout taková opatření, která zabezpečí postavení českých výzkumných infrastruktur, ale též České republiky jako celku v evropském výzkumném prostoru a v konsorciích evropských výzkumných infrastruktur. Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se ve druhé polovině letošního roku zaměří na výzkumné infrastruktury jako na jednu ze svých stěžejních priorit.“ Následně se ministerská delegace odebrala na exkurzi po bohunickém kampusu, během níž se seznámila se Simulačním centrem Lékařské fakulty (SIMU), infrastrukturami RECETOX a EIRENE a s CEITECem jako takovým, který je dle ministra Gazdíka „perlou českého výzkumu“.

V průběhu dopolední části konference byly mezitím představeny výstupy loňského mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a prezentovány výsledky pilotní analýzy jejich socioekonomických dopadů a přínosů. Na ty navázali provozovatelé vybraných výzkumných infrastruktur, kteří obecenstvo seznámili s případovými studiemi, jak úzce výzkumné infrastruktury spolupracují s průmyslem, jak intenzivně se podílí na krizovém managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, jak zásadně přispívají k vývoji léčiv proti onemocnění Covid-19 a jak sbírají data o socioekonomických dopadech pandemie na společnost.

Popolední panelová diskuze výzkumných stakeholderů byla věnována financování infrastruktur v letech 2023 – 2029. Přítomní se shodli, že finanční podpora musí mít nejen prorůstový charakter a reflektovat inflaci, ale musí být též předvídatelná, aby infrastrukturám umožnila dlouhodobé finanční plánování co do provozu zařízení, poskytování služeb, investičního rozvoje a zapojení se do mezinárodních výzkumně-infrastrukturních partnerství.

Odpolední část programu začala ředitelka ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity RECETOX Jana Klánová, představením projektu EIRENE, první výzkumné infrastruktury svého druhu v EU, která poskytne zázemí pro výzkum v oblasti životního prostředí a jeho vlivu na lidské zdraví, jehož je koordinátorkou. Závěrečný blok konference byl věnován iniciativě European Open Science Cloud (EOSC), jejímž cílem je vybudování společného výzkumného prostoru s volně dostupnými službami pro uchovávání, zpracování, sdílení, analýzu a opakované použití vědeckých dat.

Video záznam celé konference jakož i jednotlivých sekcí je dostupný na oficiálním YouTube kanálu Masarykovy univerzity.

Kontakt: Václav Tesař, 733 553 215, tesar@rect.muni.cz

Stáhnout článek .pdf 274 kB
Stáhnout fotky .zip 1 908 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info