24. 4. 2017

Profesionální sportovci řeší konec kariéry ztěžka. Pomoct mohou mentoři

Jen složitě hledají v některých případech uplatnění po konci aktivní kariéry bývalí profesionální sportovci. Ukazují to výsledky výzkumu týmu z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, jehož členové dělali rozhovory s 16 zástupci kolektivních sportů, kteří měli nejméně pět let po odchodu do sportovního důchodu. Sportovci se potýkají s nedostatkem motivace věnovat se jiné činnosti, nedostatkem znalostí či neschopností uplatnit ty, které už mají. Řeší také finanční potíže. Výstupem výzkumu je návrh na zřízení pozic mentorů, kteří by jim s přechodem pomohli.

Život profesionálního sportovce je v řadě věcí zcela odlišný od života běžných lidí. Hráči a závodníci si to však většinou uvědomí až ve chvíli, kdy kariéru ukončují. „Pro většinu respondentů našeho výzkumu znamenal konec kariéry konec světa. Zvlášť pokud se jedná o reprezentanty kolektivních sportů, kteří se loučí se sportem třeba i kolem čtyřicátého roku života. Ti musí mít dlouhodobě připravenou strategii, jak se to přesně stane. Až na výjimky to však nedělají,“ shrnuje výsledky Zora Svobodová, vedoucí výzkumu, který by měl podnítit sportovní svazy, aby se nad situací zamyslely a začaly se jí více zabývat.

Mezi badateli, kteří dělali rozhovory se 16 sportovci a od dalších desítek mají informace, byl i bývalý trenér prvoligové Zbrojovky Brno Karel Večeřa, který už několik let působí na fakultě sportovních studií jako pedagog. „Při každodenním fungování klubu, který klade důraz hlavně na výsledky a současnou výkonnost, není prostor, aby management hráče aktivně na konec kariéry chystal. Dá se o tom mluvit jen ve chvíli, kdy se mužstvu daří,“ upozorňuje Večeřa. Sám se o to ještě v pozici trenéra snažil. Ne každý z hráčů je však podle jeho zkušenosti ochotný radám naslouchat. Právě proto, že se o život po kariéře nezajímá.

Sportovci ve výzkumu už přechodem do běžného života prošli, a dovedli tak zhodnotit, co by jim ho ulehčilo. Výstupem studie je proto návrh na zřízení pozice mentorů či koučů, s nimiž by se profesionálové mohli radit o krocích, které budou v jejich životě následovat.

Z výzkumu vyplynulo, že není vždy dobré zůstávat v prostředí, ve kterém jedinec dříve aktivně působil, například v roli trenéra. „Pokud sportovec nevyhodnotí svůj konec a jeho důvody, často dochází k tomu, že si v sobě nese zkušenosti, které pak mohou negativně ovlivnit jeho případné svěřence,“ upozorňuje Svobodová.
Jednou z cest, jak se na ukončení kariéry připravit, je dálkové studium střední či vysoké školy. Poskytuje ho také fakulta sportovních studií, kam dojížděla či dojíždí mimo jiné část biatlonové reprezentace.

Stáhnout článek .pdf 294 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info