V České republice byl rok 2024 z hlediska počtu úmrtí souvisejících s horkem nejhorší za poslední tři roky

Vědci výzkumného centra ISGlobal ve spolupráci s centrem RECETOX z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity publikovali studii v časopise Nature Medicine, která odhaduje, že během letních období v letech 2022, 2023 a 2024 souviselo v Evropě s horkem více než 180 tisíc úmrtí. V České republice byl právě rok 2024 z hlediska počtu úmrtí souvisejících s horkem daleko nejhorší za poslední tří roky.

Rok 2024 překonal několik teplotních rekordů: byl nejteplejším rokem v historii měření a nejteplejší bylo také jeho léto. Studie vedená ISGlobal ve spolupráci s centrem RECETOX odhaduje, že mezi 1. červnem a 30. zářím 2024 došlo v Evropě k 62 775 úmrtím souvisejícím s horkem. V létě 2023 to bylo asi 50 800, v roce 2023 téměř 67 900 úmrtí. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Medicine.

„Ve srovnání s celou Evropou tomu v České republice bylo naopak. Právě poslední rok 2024 byl daleko nejhorší z posledních třech hodnocených let, co se počtu úmrtí souvisejících s horkem týče,” říká hlavní autor studie Tomáš Janoš, výzkumník ISGlobal a centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Evropské země s nejvyšším odhadovaným počtem úmrtí

Studie se zaměřila na 654 regionů ve 32 evropských zemích. Zemí s nejvyšším počtem odhadovaných úmrtí souvisejících s horkem v roce 2024 byla Itálie. Zemí s druhým nejvyšším počtem odhadovaných úmrtí bylo Španělsko následované Německem, Řeckem a Rumunskem. V České republice dle studie zemřelo během léta 2024 v souvislosti s vysokými teplotami 544 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Z hlediska počtu úmrtí přepočtených na počet obyvatel byly zeměmi s nejvyšší mírou úmrtnosti související s horkem v roce 2024 Řecko, Bulharsko a Srbsko. Během předchozích let 2022 a 2023 byla nejvyšší míra úmrtnosti odhadována v Řecku. Patnáct z třiceti dvou hodnocených zemí zažilo během léta 2024 jak nejvyšší počty úmrtí, tak nejvyšší míru úmrtnosti souvisejí s horkem.

Významné regionální rozdíly

„Přestože bylo léto 2024 dle programu Copernicus nejteplejší v historii měření, počet úmrtí souvisejících s horkem byl v celé Evropě mírně vyšší během léta 2022. V některých, velmi zranitelných, regionech naší studie bylo totiž léto 2022 teplejší. Celková, Evropská, průměrná teplota se tak nemusí plně odrazit na úmrtnosti. Je to proto, že v letech 2022 a 2024 se nejvyšší teploty vyskytovaly v jihozápadní a jihovýchodní Evropě, tedy v oblastech, které jsou vůči horku obzvlášť zranitelné,“ vysvětluje Tomáš Janoš.

„Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji – dvakrát rychleji, než je světový průměr. A v rámci Evropy se jako hlavní ohniska klimatických změn ukazují středomořská oblast a jihovýchodní regiony, které čelí největším dopadům na zdraví a kde se během 21. století očekává výrazný nárůst úmrtnosti související s horkem,“ dodává Janoš.

Nástroje včasného varování

Část studie se věnovala hodnocení nástroje Forecaster.health, který vznikl v rámci grantů ERC Proof-of-Concept HHS-EWS a FORECAST-AIR. Tento nástroj využívá epidemiologické modely k transformaci předpovědí počasí na každodenní výstrahy před zdravotními riziky horka podle regionu a specifických podskupin obyvatel. Analýza ukazuje, že nástroj je vysoce spolehlivý při vydávání výstrah alespoň týden předem, pokud podmínky naznačují výjimečné riziko úmrtí. 

„Zatímco nám celoevropský systém naznačuje cestu, kterou by se výzkum v oblasti systémů včasného varování mohl vydat, systém, který by detailněji zohledňoval specifika České republiky, nám zatím chybí. A to i přes to, že bez výrazné adaptace, která zahrnuje například pravě vývoj systémů včasného varování, můžeme také ve střední Evropě a v České republice během tohoto století očekávat výrazný nárůst úmrtí souvisejících s horkem,” přibližuje kontext střední Evropy a České republiky hlavní autor studie Tomáš Janoš. 

Tab1: Odhadovaný počet úmrtí v evropských zemích od nejvyšších po nejmenší  ̶  ČR zde přidána pro srovnání, nenachází se na 11. místě. 

Data ze 32 zemí, zde. 

Tab2: Odhadovaný počet úmrtí v evropských zemích od nejvyšších po nejmenší z hlediska počtu úmrtí přepočtených na počet obyvatel.

Data ze 32 zemí, zde.