Vědci z Masarykovy univerzity vyvinuli nové genetické nástroje pro poznání druhové rozmanitosti plžů
Výzkumný tým z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity pod vedením Jeffreyho C. Nekoly vyvinul 61 nových genetických markerů, které umožňují spolehlivěji rozlišovat druhy suchozemských plžů a rekonstruovat jejich evoluční historii. Nová metoda je navíc výrazně levnější a dostupnější než běžně používané genomické postupy. Výsledky mezinárodního výzkumu byly publikovány v odborném časopise Frontiers in Zoology.
Pro vědu nový druh suchozemského plže, sítovka Bodoniho (Retinella bodoni), ověřený nově nalezenými jadernými geny. Foto: Michal Horsák
Rozlišování biologických druhů není vždy jednoduché ani u relativně dobře prozkoumaných skupin živočichů. Typickým příkladem jsou suchozemští plži, jejichž ulity mohou být značně plastické. Jedinci stejného druhu se tak mohou výrazně lišit, zatímco nepříbuzné druhy mohou vypadat téměř totožně. Podle dosavadních genetických studií může být až polovina tradičních druhových vymezení u suchozemských plžů problematická.
„Dnes rutinně používané genetické metody nám umožnily řadu těchto nejasností odhalit, ale ani běžně používané úseky DNA nejsou vždy spolehlivé. Například mitochondriální DNA sleduje pouze mateřskou linii, která nemusí odpovídat skutečné evoluční historii druhů. Některé jaderné geny zase existují v mnoha kopiích, které se mohou vzájemně lišit. Potřebovali jsme proto najít markery, které tyto problémy omezí,“ vysvětluje Jeffrey Nekola.
Vědci využili moderní genomické technologie k porovnání DNA 14 evolučně vzdálených zástupců plicnatých plžů. Z více než 24 tisíc společných, evolučně konzervovaných oblastí genomu postupně vybrali a laboratorně ověřili 61 nových jaderných markerů. Ty se v genomu vyskytují zpravidla pouze v jediné kopii a současně obsahují dostatek genetické variability pro rozlišování blízce příbuzných druhů.
Významnou předností nové metody je její dostupnost. Zatímco při vývoji markerů bylo nezbytné využít náročné genomické analýzy, jejich následné používání již vyžaduje pouze běžné laboratorní postupy jako PCR. Výzkumníci tak mohou levně analyzovat velké počty jedinců, průběžně doplňovat další vzorky a vytvářet mezinárodně srovnatelné genetické databáze.
„Ukazuje se, že pro spolehlivé poznání evolučních vztahů nemusíme vždy získávat obrovské množství genetických dat. Důležitější je vybrat několik úseků DNA, které poskytují správnou informaci. Naše zkušenosti naznačují, že kombinace tří až šesti vhodných markerů často umožňuje velmi dobře rekonstruovat vztahy mezi druhy i hlubšími evolučními liniemi,“ doplňuje Nekola.
Nové markery již pomohly vyřešit komplikovanou taxonomii sítovek
Praktické využití nových markerů prokázal další mezinárodní výzkum vedený Michalem Horsákem, publikovaný v prestižním časopise Zoological Journal of the Linnean Society. Vědci se zaměřili na suchozemské plže rodů Retinella a Aegopinella (sítovky), jejichž zástupci jsou běžnou součástí i naší fauny.
Porovnáním nových jaderných markerů, mitochondriální DNA, anatomických znaků a fosilních nálezů se podařilo výrazně zpřesnit jejich evoluční historii a taxonomickou klasifikaci. Výsledky mimo jiné ukázaly, že oba tradičně rozlišované rody tvoří jedinou evoluční linii, kterou je vhodné sjednotit pod rod Retinella. Součástí studie byl také popis nového druhu pro vědu, Retinella bodoni, objeveného v severní Itálii.
„Právě na sítovkách jsme mohli ukázat, že nové jaderné markery poskytují spolehlivější obraz příbuzenských vztahů než běžně používané genetické úseky. Jejich výsledky navíc lépe odpovídají nezávislým anatomickým znakům i fosilnímu záznamu. To nám umožnilo nejen zpřesnit klasifikaci celé skupiny, ale také časově datovat průběh jejich evoluce,“ říká Horsák.
Vyvinutý postup není omezen pouze na suchozemské plže, ale lze jej použít pro všechny plže, včetně mořských, jak ukazují aktuální data. Obdobné markery by bylo možné připravit i pro další skupiny organismů, u nichž dosavadní morfologické nebo genetické metody neposkytují dostatek informací pro spolehlivé rozlišování druhů. Výzkum tak může přispět k přesnějšímu poznání biologické rozmanitosti a její účinnější ochraně.
Vývoj nových markerů podpořila Grantová agentura České republiky (projekt 22-23005S).
| Stáhnout článek | .pdf 147 kB |
|---|
Kontakty
-
prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D.
telefon: 549 49 4448 e‑mail: