Výzkum: Voličům v Brně chyběl výrazný kandidát na hejtmana

Platí to i pro ČSSD, v jejímž případě viděla úřadujícího hejtmana Michala Haška jako ideálního pokračovatele ve funkci přibližně polovina voličů strany. „Haška ale v tomto ohledu zmiňovala třetina lidí hlasujících pro Komunistickou stranu Čech a Moravy. Může to být dáno tím, že sami komunisté nevybrali dobrého lídra, i Haškovou schopností přitahovat levicové voliče,“ sdělil Pink a dodal, že ještě hůře si v tomto ohledu vedlo hnutí ANO 2011. Jeho kandidáta číslo jedna, ředitele městské policie Bohumila Šimka, bylo schopno spontánně si vybavit jen 15 procent voličů strany.

Politologové se v dotaznících ptali, koho vnímají voliči jako ideálního kandidáta na hejtmana. Nabízelo by se, aby daný člověk jmenoval vedoucího kandidáta uskupení, pro které hlasoval, příliš často se tak ale nedělo. „Lídra ze své strany jednoznačně jmenovalo 60 procent voličů KDU-ČSL, kteří se rozdělili zhruba na polovinu a vyzdvihovali Romana Celého nebo Stanislava Juránka. O osobnosti, která by se měla stát hejtmanem, ale nebylo rozhodnuto například 66 procent voličů ODS, 68 procent voličů kandidátky Zelení a Piráti a dokonce 80 procent voličů kandidátky Starostové pro Jižní Moravu,“ uvedl vedoucí výzkumu Michal Pink.

Výzkum se věnoval také celé řadě dalších otázek: jaká je stabilita volebního rozhodnutí ve srovnání s volbami do poslanecké sněmovny, která témata považují voliči za důležitá a kdo je dokáže nejlépe vyřešit, kdy se lidé rozhodli, koho budou volit a několika dalším otázkám spojených s referendem a senátními volbami.

Brňané a Brňanky obvykle odevzdali svůj hlas stejnému subjektu jako ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013. Týká se to v největší míře ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS, které jen zřídka získaly hlasy voličů jiných uskupení nebo nevoličů. Data dále ukazují, že jedna čtvrtina voličů ANO 2011 odevzdala ve sněmovních volbách v roce 2013 hlas ČSSD. Voliči Starostů pochází zejména z řad dřívějších voličů TOP 09, ODS a ANO. Zelení a Piráti dokázali oslovit bývalé voliče ČSSD, ale také část voličů ANO a část nevoličů. Dřívější nevoliči tvoří také nezanedbatelnou část hlasů pro SPD-SPO.

Hlavně pro menší strany platí, že lidé, kteří jejich lístek do urny vhodili, se pro to rozhodli posledních několik dnů před volbami. „Lidé jsou v krajských volbách odvážnější, a protože v těchto volbách chybí důležitá témata navázaná na finance, jako jsou například daně nebo poplatky ve zdravotnictví, rozhodovat mohou i drobnější záležitosti,“ vysvětlil Pink. Lidé v krajských volbách zdůrazňují zejména témata dopravy, školství a zdravotnictví. Naopak téma migrace se ukázalo jako poměrně marginální, když jej jako jedno ze tří nejdůležitějších uvedlo přibližně šest procent voličů.

Emoce vyvolávaly u voličů také otázky týkající se referenda o poloze brněnského hlavního nádraží, jehož se nakonec účastnily přibližně dvě třetiny voličů v krajských volbách, tedy 23,83 procenta právoplatných voličů. Z dotazování lidí, kteří přišli ke krajským volbám, ale neúčastnili se referenda, nevyplývá, že by tito občané jednoznačně preferovali některou z alternativ: dvě pětiny by dalo přednost současné poloze nádraží či variantě pod Petrovem, třetina preferuje nádraží „u řeky“ a zbylou část tvoří lidé, kteří neví, nebo jim je to jedno.

Studenti, kteří výzkum v blízkosti volebních místností dělali, získali informace od reprezentativního vzorku 1050 lidí. Získaná data poměrně přesně kopírují volební výsledek s výjimkou koalice SPD-SPO (Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura a Strana Práv Občanů). Lidé hlasující pro toto uskupení se odmítali výzkumu účastnit mnohem častěji než voliči ostatních stran.