QS World University Rankings

Žebříček QS ve svém hodnocení přikládá velkou váhu oblasti vědy a výzkumu, která tvoří 50 % celkového hodnocení. V této oblasti sleduje jednak reputaci instituce mezi akademiky z celého světa (skrze samostatný průzkum QS) a dále podíl citací na akademického a VaV pracovníka instituce. Zejména průzkum reputace může vyvážit kulturní odlišnosti a díky peer review mají šanci na umístění i humanitně zaměřené univerzity.

V globálním žebříčku QS World University Rankings se Masarykova univerzita v roce 2023 umístila na své historicky nejlepší 400. pozici z celkem 1 499 institucí. Mezi českými VŠ je Masarykova univerzita na 2. místě za Univerzitou Karlovou. Úspěchem letošního roku je zlepšení umístění na 305. místě dle průzkumu měřícího reputaci mezi zaměstnavateli a velmi silné umístění ve dvou zcela nových indikátorech, kterými je Udržitelnost (207. pozice) a Mezinárodní výzkumná síť (276. pozice).

QS Badge

Indikátory a jejich váhy v hlavním žebříčku QS

Indikátor a popis

Váha

Akademické Peer Review
Vážené skóre za 5 let z dotazníku zpětné vazby od akademiků (odborníci vybírají 30 top světových a 10 top domácích institucí, o kterých si myslí, že mají nejlepší úroveň výzkumu)

30 %

Citace na akademické pracovníky
Počet citací (bez sebecitací) ze Scopus ku průměrnému přepočtenému počtu akad. a VaV pracovníků za posledních 6 let

20 %

Zpětná vazba od zaměstnavatelů
Vážené skóre za 5 let z dotazníku zpětné vazby od zaměstnavatelů

15 %

Zaměstnatelnost
Sestává ze dvou parametrů – podílu absolventů, kteří našli pracovní uplatnění v prvních 15 měsících od ukončení studia a počtu absolventů se zásadním dopadem na společnost – výsledek je vážen počtem studentů instituce

5 %

Počet studentů na akademické pracovníky
Počet studií ku průměrnému přepočtenému počtu akademických a VaV pracovníků

10 %

Podíl zahraničních zaměstnanců
Podíl akad. a VaV pracovníků ze zahraničí (včetně Slovenska) z celkového počtu akad. a VaV pracovníků

5 %

Mezinárodní výzkumná síť
Počet mezinárodních lokací, s nimiž instituce spolupracuje na publikační činnosti, a počet zahraničních institucí, s nimiž spolupracuje na publikační činnosti

5 %

Podíl zahraničních studentů
Podíl zahraničních studií (včetně Slovenska) z celkového počtu studií

5 %

Udržitelnost
Výsledná skóre ze dvou hlavních pilířů žebříčku QS Sustainability Rankings: Dopad na životní prostředí (50 % skóre) a Společenský dopad (50 % skóre)

5 %

Regionální žebříček QS Europe

Od roku 2023 doplňuje spektrum regionálních žebříčků Quacquarelli Symonds žebříček QS Europe. K dalším regionům patří Asia, Latin America & Carribean, Arab Region. Z hlediska České republiky nahradil QS Europe již dříve zrušený žebříček QS EECA (naposled hodnocený v roce 2021). Do žebříčku jsou zařazeny instituce z členských zemí Rady Evropy. Vstupní data, metodika i kritéria pro zařazení odpovídají hlavnímu žebříčku QS WUR. Žebříček zohledňuje regionální specifika rozdílnou vahou i spektrem indikátorů. Důraz klade zejména na aspekt internacionalizace (celkem 25 % hodnocení), vědecko výzkumnou činnost hodnotí jinými indikátory, než QS WUR.

V prvním ročníku QS Europe se Masarykova univerzita umístila na 161. pozici. V žebříčku je v tomto roce 688 evropských vysokoškolských institucí ze 42 zemí Rady Evropy. Na předních příčkách se objevují University of Oxford, ETZ Zurich a University of Cambridge. V rámci České republiky se podařilo umístění 17 univerzitám, nejlepší pozici zaujímá Univerzita Karlova, na 2. místě Masarykova univerzita. V subregionu Východní Evropa se MU umístila na 4. místě za UK, University of Warsaw a Jagiellonian University. 

Masarykova univerzita v žebříčku QS Europe exceluje díky silné pozici v indikátorech Reputace mezi akademiky, Reputace mezi zaměstnavateli, Mezinárodní výzkumná síť a Udržitelnost. Za zmínku též stojí nejlepší skóre mezi českými univerzitami v indikátoru Počet publikací na akademického a VaV pracovníka.

Oborové žebříčky QS

Ze stejných vstupních dat, jako hlavní žebříček QS vychází hodnocení univerzit ve vědních oborech. V aktuálním hodnocení publikovaném v dubnu 2024 bylo hodnoceno celkem 55 oborů a 5 širších oborových oblastí: Arts & Humanities, Engineering & Technology, Life Sciences and Medicine, Natural Sciences a Social Sciences and Management.

Oborové žebříčky používají štíhlejší sadu indikátorů, než je tomu u QS WUR. Jejich váhy jsou také pro každý jednotlivý obor jinak rozložené, aby se zohlednila specifika jednotlivých vědních disciplín. Univerzity pro tyto žebříčky neposkytují žádná vstupní data, podklady dodává Elsevier (databáze odborných publikací Scopus), do hodnocení vstupují také výsledky dvou průzkumů reputace. Hodnocení je tedy založeno na 4-5 indikátorech: reputaci instituce v daném oboru mezi akademiky, reputaci mezi zaměstnavateli, citovanosti publikací, H-indexu a pro vybrané obory též IRN (International Research Network) Indexu

Masarykova univerzita se v oborovém hodnocení QS zveřejněném v roce 2024 umístila celkem ve 13 oborech (seřazeno dle nejlepšího umístění):

Žebříček udržitelnosti QS

Roku 2022 zavedla společnost QS nový žebříček QS Sustainability Rankings. Hodnotí, jaká opatření univerzity přijímají k řešení největších světových výzev v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a správy. Jeho komplexní metodologie sledovala v prvém ročníku 37 metrik, po revizi v roce 2023 již sleduje metrik 53. Jednotlivé kvalitativní a kvantitativní aspekty hodnocení se sdružují do 9 indikátorů (Environmental Sustainability, Environmental Education, Environmental Research, Equality, Knowledge Exchange, Impact of Education, Employability and Outcomes, Health and Wellbeing a Good Governance), a ty dále agreguje do tří kategorií: Environmental Impact, Social Impact a Governance. K datovým vstupům patří parametry vědeckého výkonu podle databáze Scopus, výsledky dvou průzkumů reputace, podklady poskytnuté v dotazníku QS WUR samotnou institucí, národní statistické údaje (skrze UN/UNESCO), nebo ověření členství instituce ve vybraných nadnárodních iniciativách a sdruženích. Společným jádrem žebříčku je 17 Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN (SDGs).

Masarykova univerzita se v druhém ročníku umístila na skvělé 161. pozici a to z 1 403 univerzit v žebříčku. V rámci České republiky se MU umístila ze všech hodnocených univerzit nejlépe.

Největšího meziročního zlepšení dosáhla MU v indikátoru Knowledge Exchange, který má na celkové hodnocení vliv 10 %. Skóre v něm vylepšila z loňských 57 na letošních 91,3 a celosvětově je tak v tomto konkrétním indikátoru 87. nejlépe hodnocenou institucí světa. Indikátor sleduje například spolupráci na publikační činnosti s institucemi z rozvojových zemí, aktivní nabídku osvětových programů pro širší veřejnost, míru citovanosti ve veřejných dokumentech s přímou vazbou na vybrané Sustainable Development Goals (dále jen SDGs).

Výrazně MUNI zabodovala v novém indikátoru Good governance, který sleduje etické, ekologické, transparentní a demokratické chování instituce z hlediska jejích předpisů, struktury, strategických dokumentů a také pohledem zaměstnanců (skrze Academik Reputation Survey). Indikátor má váhu 10 % v celkovém hodnocení a MUNI skórovala 89,6 z možných 100 a získala tak 117. příčku světa.

Velmi dobře se univerzitě ve světové soutěži vedlo i v dalších indikátorech s umístěním v TOP 200. V Equality s vahou 12 % získala skóre 85,8 a světově 173. pozici. Tento indikátor sleduje vědecký výkon instituce vztažený k tématům rovnoprávnosti, genderovou rovnováhu instituce, úroveň podpory poskytované na půdě univerzity znevýhodněným skupinám, zakotvení inkluze v závazných dokumentech, součástí jsou též výstupy hodnocení průzkumu reputace mezi akademiky a národní statistiky k tématu rovnoprávnosti. V indikátoru Environmental Research s vahou 13 % získala skóre 87,4 a 198. světové místo. Indikátor sleduje vědecký výkon instituce vztažený k vybraným SDGs, míru citovanosti ve veřejných dokumentech, národní statistiky UNESCO k výdajům na VaV, oceňuje též provoz výzkumného centra v oblasti environmentálního výzkumu.

Z českých univerzit se do žebříčku QS Sustainability Rankings probojovalo letos 11 institucí, což je o 7 více než v roce předchozím. Druhá za MUNI je Univerzita Karlova se 172. světovou pozicí, třetí Česká zemědělská univerzita v Praze (323.), čtvrtá Univerzita Palackého v Olomouci na 422. pozici, následují ČVUT, JČU, VŠB-TUO, VŠCHT, VUT a MENDELU. První místa tohoto mezinárodního hodnocení obsadily University of Toronto (Kanada), University of California, Berkeley (USA) a The University of Manchester (UK).

Mezinárodní žebříčky

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info