TSP přehledně. Kdy a kolikrát můžete dělat tyto přijímačky?
Po podání přihlášky vás čekají přijímačky a u většiny programů také test studijních předpokladů (TSP). Co vše byste o něm měli vědět?
Když se blíží přijímačky a jiné velké věci: Jak zvládat stres?
Přechod ze střední na vysokou školu bývá jedním z nejnáročnějších období v dosavadním životě. Rozhodujete se, kam dál, čelíte změnám, očekáváním okolí i vlastním pochybnostem. K tomu stále musíte zvládat každodenní povinnosti a přípravu do školy. Pokud máte pocit, že je toho na vás hodně, nejste v tom sami. Pocity napětí, únavy nebo strachu jsou běžnou reakcí na náročnou situaci, ne slabostí. Společně se podíváme na to, co stres vlastně je, jak se může projevovat, a hlavně co může pomoci ho zvládnout. Přinášíme vám několik praktických tipů, jak čelit stresu nejen před přijímačkami.
Co se děje, když jsme ve stresu?
Stres je přirozená reakce těla a mysli na zátěž. Může se objevit v okamžiku, kdy máme pocit, že už toho nezvládneme tolik, nebo když nás čeká něco důležitého a neznámého, ať už to jsou přijímací zkoušky, maturita, pohovor nebo třeba stěhování do nového města.
„Stres souvisí s pocitem, že jsme pod tlakem. Často máme dojem, že nemáme dostatek zdrojů – času, energie nebo znalostí –, abychom zvládli požadavky okolí. Maturita a přijímačky jsou velké události, které vnímáme jako rozhodující pro naši budoucnost. To všechno tlak zvyšuje,“ vysvětluje psycholožka Mgr. et Mgr. Markéta Nekužová z Poradenského centra MUNI.
Projevy stresu mohou být velmi různorodé, od bušení srdce přes svírání žaludku nebo nespavost až po zkratkovité jednání, podrážděnost či zapomínání. Mozek je zahlcený, tělo v napětí, myšlenky se točí v kruhu. A právě v takových chvílích je důležité si připomenout, že určité množství stresu je normální a že se s ním dá pracovat.
Eustres versus distres: Kdy stres pomáhá a kdy už ne
Ne každý stres je nutně špatný. Malé množství stresu, takzvaný eustres, nás může motivovat. Je to ten typ stresu, který nás přiměje sednout si ke studiu, připravit si plán nebo konečně udělat první krok. Horší je takzvaný distres – dlouhodobý, intenzivní stres, který nás spíše paralyzuje než posiluje.
„Distres nás vyčerpává, snižuje schopnost soustředění a může mít dopad i na zdraví. Je důležité včas poznat, kdy už stres nepomáhá, ale spíše nás brzdí,“ upozorňuje Markéta Nekužová.
Jak si se stresem poradit? První krok je uvědomění
Jedním z nejdůležitějších kroků je naučit se stres rozpoznat. Co konkrétně vás stresuje? Jsou to obavy z výsledků? Tlak okolí? Nejistota, co bude dál? Nebo třeba strach z nového prostředí, z kolektivu, z očekávání? Pojmenování stresorů pomáhá dostat je pod kontrolu. Poté si můžete vytvořit vlastní „akční plán“, tedy konkrétní kroky, které povedou ke zklidnění.
Psycholožka z Poradenského centra MUNI doporučuje řadu jednoduchých technik, které mohou pomoci zklidnit mysl i tělo. Některé zvládnete během několika minut.
- Dechová cvičení – Pomáhá zhluboka vydechnout, pak dýchat „do břicha“, pomalu, klidně. Po nádechu napočítejte do tří, teprve pak vydechněte.
- Zastavit se a zklidnit tělo – Posaďte se, opřete záda, opláchněte si obličej studenou vodou. Pomáhá i jednoduchý pohyb – zaskákat si, zatřást rukama nebo se protáhnout.
- Práce s myšlenkami – Pokud se objeví černé scénáře („neudělám to, všechny zklamu“), zkuste je vědomě domyslet až do konce. Pomůže to uvolnit napětí a získat nadhled.
- Plán na „potom“ – Připravte si předem, co uděláte po zkoušce nebo náročném dnu. I malá radost jako jít na kafe, zavolat blízkým nebo si dát dobré jídlo může pomoci stres zvládnout.
- Péče o sebe – Dostatek spánku, pravidelný pohyb, vyvážené jídlo. To vše ovlivňuje, jak se cítíme a jak stres zvládáme.
- Sdílení – Nebojte se o svých pocitech mluvit. S kamarádem, s rodinou, s někým z Poradenského centra. Nejste v tom sami.
Prokrastinace? Často je to jen strach převlečený za odkládání
Znáte ten pocit, kdy víte, že byste se měli učit, a přesto místo toho pořád dokola kontrolujete telefon nebo uklízíte pokoj? To není odkládání. Často je to obava, že neuspějete, že to nezvládnete.
„U prokrastinace někdy pomáhá zvědomit si, že se nevyhýbáme úkolu samotnému, ale emocím, které s ním máme spojené,“ upozorňuje psycholožka. Když si tohle uvědomíte, je snazší udělat první krok – třeba jen otevřít sešit, přečíst první stránku. A pak pokračovat dál.
Každý krok se počítá
Možná máte pocit, že na vás teď všechno doléhá. Že musíte být rozhodnutí, připravení, silní. Ale pravda je, že nikdo to v této fázi života nemá stoprocentně pod kontrolou. Nejste v tom sami. A i když máte obavy, i když váháte, děláte maximum, které právě zvládnete. A to stačí. „Nezapomínejte, že ve stresu vůbec být nemusíte. Je to moderní, ale nepovinné,“ říká Markéta Nekužová s úsměvem.
Studujte na MUNI
Vyberte si z nabídky programů a staňte se i vy studujícím Masarykovy univerzity. Na MUNI vás čeká kvalitní a prestižní studium, špičkové zázemí, přátelská a respektující atmosféra i spousta nových zážitků. Přidejte se k nám a staňte se tváří MUNI.
