Didaktika geografie

Cílem studijního programu je poskytnout vědcům, akademikům, expertům působícím ve státních i nestátních institucích a motivovaným učitelům kvalitní vědeckou přípravu v oblasti geografického vzdělávání. Tematické zaměření lze charakterizovat výčtem následujících oblastí:

• obsahová a cílová dimenze kurikula geografického vzdělávání, zkoumání jeho zamýšlené, realizované a dosažené formy;
• zákonitosti, trendy, aktéři, faktory, procesy a výsledky geografického vzdělávání v širších sociokulturních souvislostech;
• vzdělávání a profesionalizace učitelů geografie na všech stupních a typech škol a dalších vzdělávacích institucích (např. střediscích environmentálního vzdělávání).

„Geografické vzdělávání založené na výzkumu.“

Praxe

V rámci svého studia se doktorandi podílí na praktické výuce studentů bakalářských a magisterských studijních programů (vedení seminářů, vedení závěrečných prací) a dalších odborných asistentských činnostech. Není výjimkou, že studenti doktorského studia působí jako učitelé či lektoři přímo v praxi na různých stupních a typech škol i mimoškolských zařízení.

Kontakt s praxí je dále rozvíjen prostřednictvím disertačního výzkumu, neboť mnohdy je jeho součástí (kromě samotného sběru dat) také praktický návrh a výzkumné ověření edukačních aktivit, projektů apod.

Nezbytnou součástí disertačních prací je také stanovení implikací nebo doporučení pro praxi, jež vyplývají ze výsledků disertačních výzkumů.

Chcete vědět víc?

https://www.ped.muni.cz/studium/doktorske-studium

Své uplatnění může absolvent nalézt jako:

• erudovaný učitel na příslušných stupních a typech škol a v dalších vzdělávacích institucích;
• výzkumný pracovník na univerzitách, v pedagogických výzkumných ústavech a dalších národních i mezinárodních výzkumných institucích;
• vysokoškolský pedagog – vzdělavatel učitelů;
• konzultant kvality v oblasti geografického vzdělávání (např. školní inspektor apod.);
• tvůrce i posuzovatel formálního i neformálního kurikula, učebnic, atlasů a jiných učebních materiálů;
• tvůrce koncepcí v oblasti geografického vzdělávání.

Přijímací řízení probíhá formou ústní zkoušky, během níž uchazeč seznámí zkušební komisi se svým dosavadním vzděláním. Představí dosavadní odborný vývoj a soupis publikační činnosti v oboru popřípadě v oborech příbuzných a svou dosavadní odbornou a pedagogickou praxi. Součástí přijímacího řízení je předložení motivačního dopisu, ve kterém uchazeč objasní důvody, které ho vedou ke studiu doktorského oboru Didaktika geografie. Přijímací zkouška se skládá ze tří částí: 1. část – Metodologie Uchazeč předkládá projekt disertační práce (s písemným doporučením navrhovaného školitele). Nad projektem dizertační práce je během přijímací zkoušky vedena odborná diskuse, v níž uchazeč stručně charakterizuje současný stav bádání v dané oblasti, stanoví cíle, navrhne výzkumné metody a nastíní postupy při řešení dizertační práce společně s časovým harmonogramem. Uchazeč by měl prokázat orientaci v problematice vztahující se k tématu dizertační práce a schopnost samostatné tvůrčí práce. 2. část – Odborná rozprava Odborná rozprava zjišťuje oborové znalosti uchazeče včetně základů oborové didaktiky, pedagogiky a psychologie a přehled uchazeče o současné odborné literatuře z oboru. Doporučená literatura je uvedena u specifických požadavků pro jednotlivé studijní programy/obory. Uchazeč zde prokazuje své znalosti širšího vědního základu oboru, seznámí komisi se svými publikovanými pracemi, pokud ještě nepublikoval, předloží diplomovou práci. 3. část – Zkouška ze světového jazyka Při této zkoušce bude ověřováno porozumění odbornému cizojazyčnému textu (ve zvoleném jazyce – angličtina, němčina, francouzština, ruština) a zjišťovány dovednosti s tímto textem aktivně pracovat. Budou tedy vyžadovány praktické schopnosti číst odborný cizojazyčný text a diskutovat o jeho obsahu v cizím jazyce.

Kritéria hodnocení

Přijímací zkouška se skládá z:

• Odborné rozpravy nad předloženým tématem výzkumného zaměření disertační práce zpracovaným uchazečem v rozsahu 6 - 12 normostran - 50 bodů
• Ověření znalostí z cizího jazyka - 20 bodů
• Prověření znalostí z vědního oboru - 30 bodů.

Každá část přijímací zkoušky se hodnotí body. Bodová hranice úspěšnosti pro přijetí je 60, přičemž maximálně může uchazeč získat 100 bodů. Současně v žádné ze tří částí přijímací zkoušky nesmí být bodová hodnota nižší než poloviční hodnota z maximálního počtu bodů v dané části. V případě, že podmínky pro přijetí splní větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších, sestavené podle výsledků přijímací zkoušky.