Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost

Popis oboru

Obor je zaměřen na detailní představení problematiky mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti. Jeho unikátním rysem je především multidisciplinarita – sociálně vědní základ je doplněn o látku z oblasti technických věd, ekonomie a práva. Cílem je poskytnout studentům vědomosti k pochopení problematiky a využití získaných znalostí v praxi. Obor tak reflektuje rostoucí nároky energetického sektoru na experty na politické a strategické otázky, jež by v rámci svého vzdělání obsáhli jak odbornost mezinárodně-politické oblasti, tak technické, ekonomické, právní a jiné aspekty energetiky. Kritická, náročná forma výuky rozvíjí analytické a koncepční myšlení studentů a jejich dovednosti typu kreativity, komunikativnosti a schopnosti týmové spolupráce. Studenti jsou obeznámeni s pojmoslovím, koncepty a metodami, se kterými se při analýze energetické bezpečnosti, mezinárodních vztahů a souvisejících otázek běžně pracuje s cílem jejich uplatnění v praxi.

Úspěšný absolvent je schopen

  • definovat, vysvětlit a na praktickou úroveň převést základní zákonitosti mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti;
  • určit relevantní aktéry a porozumět jejich jednání;
  • definovat principy fungování energetického sektoru České republiky, analyzovat energeticko-bezpečností situaci ČR a to jak ve vztahu k EU, tak k dalším aktérům v regionu;
  • určit dimenze společné evropské energetické politiky a základní mechanismy jejího fungování, určit klíčové hráče a nástroje, kterými EU disponuje, analyzovat dopady společné energetické politiky na členské státy;
  • informovaným a tvůrčím způsobem nakládat s jednotlivými koncepty a teoriemi v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti a tyto aplikovat.

Uplatnění absolventů

Absolventi oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost naleznou uplatnění v mnoha profesích, např. při spoluvytváření energetické legislativy Evropské unie, při tvorbě a implementaci energetických politik, v relevantních oborech státní správy, na analytických či zahraničních pracovištích firem či v médiích. Značný prostor se díky nárůstu důležitosti energetiky otevírá i v diplomatických službách a na půdě mezinárodních institucí, se zvláštním zřetelem na EU. V neposlední řadě najdou absolventi své uplatnění i ve výzkumné a akademické sféře.

Zajišťuje Fakulta sociálních studií
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Absolventi fakulty v číslech

81 %

absolventů by znovu studovalo na MU

74 %

absolventů si našlo práci snadno

24 400 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost


Tento obor je nabízen pouze v jednooborovém studiu.

Přijímací zkouška

Písemná přijímací zkouška (otevřené otázky) se koná v lednu - únoru 2019. Vyžaduje se znalost problematiky mezinárodních vztahů na úrovni bakalářského stupně oboru Mezinárodní vztahy na FSS MU s přihlédnutím k problematice energetiky. Upozorňujeme, že ve stejnou dobu bude probíhat přijímací zkouška do oboru Mezinárodní vztahy.

Doporučená literatura

Armstrong, David E.; Lloyd, Lorna; Redmond, John (1996): From Versailles To Maastricht. International Organisation in the 20th Century. Basingstoke: Palgrave, s. 9-13. Asmus, Ronald D. (2002): Opening NATO's Door. How the Alliance Remade Itself for a New Era. New York: Columbia University Press. Asmus, Ronald D.; Kugler, Richard L. ; Larrabee, F. Stephen (1993): Building a New NATO. Foreign Affairs 72: 4. Baylis, John, Smith, Steve (1999): The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press. Buchan, David (2009): Energy and Climate Change: Europe at the Crossroad. Oxford, Oxford University Press. Burchill, Scott; Linklater, Andrew (2001): Theories of International Relations. London: Palgrave. Dančák, Břetislav; Hloušek, Vít (2006): The Concept of Leadership in Central Europe: Discussing the Austrian and Polish Cases. Österreichische Zeitschrift für Politikwissenschaft 35: 2. Doyle, Michael W.(1999): Liberalism and World Politics, In International Relations Theory: Realism, Pluralism, Globalism, Eds. Paul R. Viotti, Mark V. Kauppi. Boston: Allyn and Bacon. Drulák, Petr (2003): Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Goldstein, Joshua S. (2001), International Relations. New York: Pearson. Guzzini, Stefano (2004): Realismus v mezinárodních vztazích a v mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister and Principal. Hocking, Brian, Smith, Michael (1995): World Politics. London: Longman. Hollis, Martin, Smith, Steve, Teorie mezinárodních vztahů, CDK, Brno 2000. Kennedy, Paul (1996): Vzestup a pád velmocí. Praha: NLN, s. 102 – 150, 150 – 179, 307 – 336, 478 – 500. Kissinger, Henry A. (1999): Umění diplomacie. Praha: Prostor, s. 53 – 75, 77 – 102, 141 – 173, 175 – 209, 229 – 257, 403 – 433, 797 – 840. Klare, Michael T. (2005): Blood and Oil: The Dangers and Consequences of America's Growing Dependency on Imported Petroleum. New York: Henry Holt & Company, Inc. Kříž, Zdeněk (2006): Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí. Aplikace přístupů konceptu kooperativní bezpečnosti. Brno: IIPS. Kuchyňková, Petra.; Suchý, Petr (eds.): Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost? MPÚ MU, Brno 2005. Luňák, Petr (1997): Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha: Libri., s. 297 – 320. Moravcová, Dagmar; Bělina, Pavel; Pečenka, Marek (1994): Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941, Praha: ISE, s. 23-35. Morgenthau, Hans J. (1978): Politics among Nations. New York: Alfred A. Knop. Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. Praha: Aleš Skřivan. NSC 68: United States Objectives and Programs for National Security (April 14, 1950). Pick, Otto ; Handl, Vladimír (2004) (eds.): Zahraniční politika České republiky 1993-2004. Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: ÚMV. Plechanovová, Běla (2003): Úvod do mezinárodních vztahů. Výběr textů. Praha: ISE. Plechanovová, Běla; Fidler, Jiří (1997): Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha: ISE, s. 1 – 204. Pšeja, Pavel (2005) (ed.): Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: MPÚ. Roberts, Paul (2005): The End of Oil: On the Edge of a Perilous New World. Boston, New York: Houghton Mifflin Company. Simmons, Matthew R. (2005): Twilight in the Desert: The Coming Saudi Oil Shock and the World Economy. Hoboken: Wiley, John & Sons, Inc. Smith, Keith A. (2008): Russia and European energy security: divide and dominate. Washington, DC : Center for Strategic and International Studies. Suchý, Petr (2004): Reagan a říše zla. Brno: CDK Suchý, Petr (2007): Americká protiraketová obrana a ruský pocit nejistoty. Obrana a strategie 1/2007. Suchý, Petr (2005): Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce 1945-1953. Brno: MPÚ, s. 107-125. Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V. (2001): International Relations and World Politics, 2. vyd., Prentice-Hall, New Jersey. Vykoukal, Jiří; Litera, Bohuslav; Tejchman, Miroslav (2000): Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha: Libri, s. 25-66. Vykoukal, Jiří a kol. (2003): Visegrád: možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha: Dokořán. Waisová, Šárka (2002): Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Waltz, Kenneth N. (1979): Theory of International Politics. New York: McGraw-Hill. Yergin, Daniel (1992): The Prize: the Epic Quest for Oil, Money, and Power. New York: Free Press. Youngs, Richard (2009): Energy security: Europe's new foreign policy challenge. New York: Routledge.

Kritéria hodnocení

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů.

Nejčastěji zapisované předměty

Doporučené studijní plány a další informace najdete ve studijním katalogu fakulty.

Další informace

http://mve.fss.muni.cz/

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info