Sociologie

Popis oboru

Cílem navazujícího magisterského studia sociologie je prohloubit znalosti bakalářského studia, rozšířit je o pochopení složitějších teoretických výkladových schémat, a o znalost mocnějších výzkumných a analytických metod. Skladba předmětů již není vedena snahou o pokrytí všeobecného základu disciplíny, jde především o rozvíjení schopnosti samostatně získávat, kriticky zpracovávat a dále reprodukovat různé druhy sociologicky významných informací.

Pro magisterské navazující studium sociologie je charakteristická intenzivní výuka v menším počtu náročných předmětů s relativně vysokou kreditovou hodnotou, namísto extenzivní výuky ve vysokém počtu méně náročných předmětů. Odpovídá to modelu výuky na předních světových univerzitách a zároveň reaguje na požadavek flexibility absolventů a absolventek, včetně další vědecké přípravy v rámci doktorského studia. Klade se důraz na soustředěnou samostatnou přípravu a práci studujících pod konzultačním vedením zkušených pedagogů, tj. na kultivaci schopnosti přistupovat samostatně, důkladně a kreativně k řešení různých druhů problémů či úkolů. Metodice zpracování problémů či úkolů je dávána přednost před širokými věcnými znalostmi, které v dané oblasti mohou rychle zastarávat, jejich potenciální šíře není rozumně zvládnutelná během dvou let magisterského studia a jsou zpravidla snadno dostupné s rozšiřováním

elektronických a jiných databází či informačních zdrojů. Kvalifikovaná práce s takovými databázemi (např. rozeznání relevance či spolehlivosti dat a informací) je součástí odborné přípravy během magisterského studia.

Úspěšný absolvent je schopen

  • Osvojit si základní mechanismy fungování sociálních systémů a toho, jak se sociální systémy reprodukují, jak jsou ovládány, jakými pravidelnostmi se řídí, jaké typy aktérů formují a jaké vyžadují, co je drží pohromadě a co naopak narušuje sociální kohezi
  • Chápat, jak lidé vnímají sociální realitu a jak toto vnímání ovlivňuje jejich jednání.
  • Rozpoznat a analyticky využít různých druhů sociologicky relevantních informací: např. statistických dat, textových a obrazových záznamů, vlastního pozorování, atd. Identifikovat základní hodnotové postoje, vzorce sociálního jednání a základní sociální p
  • Rozpoznat specifické sociální charakteristiky různých typů prostředí a sociálních skupin (etnických, náboženských, sociálně třídních, generačních, národních, atd.) a umět je analyzovat sociologickými prostředky ve vztahu k jejich okolí.
  • Analyticky popsat specifické sociální situace (např. hodnotové krize, sociální desintegraci či konflikt, zlomy a stádia individuálního, skupinového či organizačního vývoje, atd.) a dokázat je zasadit do širších institucionálních či kulturních kontextů.
  • Identifikovat povahu, sociální zdroje a důsledky specifických procesů či problémů (např. migrace, urbanizace, sociální exkluze, či proměny životních stylů, ale také třeba korupce, asymetrické komunikace, autoritářství, pedagogického či mediálního působen
  • Uvážlivě navrhovat řešení specifických problémů, tj. také odhadnout důsledky (zejména nezamýšlené) různých způsobů řešení sociálních problémů, odhadnout možné způsoby reakcí sociálních aktérů či celých institucí.
  • Porozumět nástrojům statistického zpracování dat, odhadnout výpovědní hodnotu sebraných dat, zvládnout základy počítačového zpracování statistických dat (SPSS, STATA) a využívat jeho možností, atd.

Uplatnění absolventů

Mohou se účastnit činnosti řídicí, pedagogické nebo poradenské, a to i v podnikatelské sféře. Uplatňují se zejména na úseku sociálního a územního rozvoje (v rámci podniků, obecních úřadů, úřadů práce ap.) a v agenturách pro výzkum veřejného mínění a trhu. Jsou připraveni pro výkon funkce v rámci středního managementu v podnicích. V hromadných sdělovacích prostředcích najdou uplatnění ve výzkumných odděleních i v redakční práci. Mohou působit i ve státním aparátu a v činnosti společenských a výchovně-vzdělávacích organizací.

Zajišťuje Fakulta sociálních studií
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština, angličtina

Absolventi fakulty v číslech

81 %

absolventů by znovu studovalo na MU

74 %

absolventů si našlo práci snadno

24 400 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Sociologie


Tento obor je nabízen pouze v jednooborovém studiu.

Přijímací zkouška

Přijímací zkouška probíhá ve 2 kolech. V 1. kole přijímací komise posuzuje materiály, které uchazeč doručí na studijní oddělení FSS MU v termínu do 30.4.2017 (rozhoduje razítko pošty). Jedná se o: 1) motivační dopis 2) strukturovaný životopis. Na základě posouzení a bodového ohodnocení zaslaných materiálů může komise již v 1. kole rozhodnout o odpuštění 2. kola přijímací zkoušky a doporučit uchazeče k přijetí. Výsledky 1. kola budou zveřejněny v e-přihlášce nejpozději 2 týdny před konáním 2. kola přijímací zkoušky. Pokud uchazeč nezíská v 1. kole takové hodnocení, na jehož základě je mu 2. kolo přijímací zkoušky prominuto, absolvuje 2. kolo ve formě ústního pohovoru, které se koná 28. června 2017.

Doporučená literatura

Harrington, A. (ed.) 2006. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál (důkladná znalost) Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. (důkladná znalost) Keller, J. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON Babbie, E. 1986. The Practice of Social Research. Belmont: Wadsworth (nebo např. Fowler, F. J. 1995. Survey Research Methods. Newbury Park: SAGE; případně jiná, ekvivalentní publikace o sociálněvědní metodologii)

Kritéria hodnocení
1256

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů.

Další informace

soc.fss.muni.cz

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info