Mediální studia a žurnalistika

Popis oboru

Studium oboru je koncipováno tak, aby otevíralo problémy, objasňovalo jejich řešení a odkrývalo nové pohledy v oblasti žurnalistických studií, mediálních studií a metodologie mediálního výzkumu, a to s důrazem na problematiku mediální konstrukce sociálně kulturní reality, působení masových a síťových médií na publika a na analýzu a interpretaci mediálních produktů, procesů a publik. Studium se soustřeďuje především na kritickou reflexi role médií v pozdně moderní společnosti. Studenti jsou seznámeni s klíčovými teoretickými koncepty objasňujícími fungování médií. Studium tak otevírá studentům cestu k pochopení mediální komunikace a kultivuje kritické myšlení a analytické schopnosti. Studium je pojato především jako teoretická a výzkumná nadstavba a vychází z předpokladu, že student již získal základní vzdělání v oboru mediální studia a žurnalistika nebo příbuzném oboru na bakalářském stupni.

Cílem oboru je (v návaznosti na bakalářský stupeň):

(1) prohloubit vědomosti absolventa z oblasti žurnalistických studií a teorie masové komunikace a rozšířit je o další mediálně vědné teoretické koncepty a teorie;

(2) dále rozvíjet profesní žurnalistické kompetence absolventa;

(3) rozšířit a poskytnout studentům nové vědomosti a dovednosti z oblasti mediálně vědní metodologie;

(4) umožnit studentům osvojení znalostí o projektovém managementu v oblasti médií a v oblastech (pre)produkce, distribuce a konzumace mediálních produktů.

Úspěšný absolvent je schopen

  • orientovat se v sociálně kulturní a mediální realitě a nabyté znalosti poučeně aplikovat v praxi;
  • porozumět teoretickým konceptům mediální komunikace a masové kultury a aplikovat je v mediální tvorbě, výzkumu a odborné komunikaci a činnosti;
  • vést samostatný výzkum v oblasti mediální komunikace – aplikovat základní postupy a metody mediálního výzkumu a navrhovat design vlastního výzkumného projektu;
  • analyzovat a komparovat mediální produkty a interpretovat jejich mediované obsahy;
  • vyhodnotit jednotlivé fáze masové a síťové komunikace a porozumět problematice medializace témat, komunikačních strategií a působení médií na publika;
  • vytvářet pokročilé žurnalistické žánry a navrhovat vlastní mediální projekty a produkty.

Uplatnění absolventů

Absolvent navazujícího magisterského studia oboru je připravován k tomu, aby se uplatnil jako mediolog a mediální analytik ve výzkumných institucích, případně jako odborník v oblasti mediální gramotnosti a její výuky. Absolvent oboru najde uplatnění také jako špičkový specializovaný žurnalista ve všech základních typech médií. Může působit rovněž v oblastech, které s žurnalistikou a masovou komunikací souvisejí, např. jako tiskový mluvčí, mediální poradce nebo manažer krizové komunikace. V uvedených segmentech pracovního trhu najde uplatnění také na pozicích středního a vyššího managementu.

Zajišťuje Fakulta sociálních studií
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Absolventi fakulty v číslech

81 %

absolventů by znovu studovalo na MU

74 %

absolventů si našlo práci snadno

24 400 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Mediální studia a žurnalistika


Tento obor je nabízen pouze v jednooborovém studiu.

Přijímací zkouška

Ústní zkouška, která se koná v červnu 2019, se skládá ze dvou částí:

Část A) V první části budou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Zkouška předpokládá podrobnou znalost minimálně jedné publikace z každého koše:

  1. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE
  2. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE
  3. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

Část B) Ve druhé části zkoušky představí uchazeč svou bakalářskou práci a předloží krátkou synopsi v rozsahu 1-3 strany (research proposal) tématu, kterému by se ve svém magisterském studiu chtěl zabývat. Současně si připraví obhajobu teoretických a metodologických východisek tohoto badatelského záměru. Upozorňujeme, že téma by mělo respektovat základní vědní vymezení oboru, na nějž se uchazeč hlásí.

Celkový maximální počet přijímaných studentů je 45, kteří ovšem musí úspěšně absolvovat přijímací zkoušku.

Doporučená literatura

I. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE

  • Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, 2001.
  • McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009.
  • Prokop, D.: Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Karolinum, 2005.

II. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE

  • Barthes, R.: Mytologie. Dokořán, 2004.
  • Boydová, D.: Je to složitější. Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Akropolis, 2017.
  • Deuze, M.: Media life: Život v médiích. Karolinum, 2016
  • Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, 1995.
  • Fiske, J: Jak rozumět populární kultuře. Akropolis, 2017
  • Flusser V.: Komunikológia. Media Institute, 2001.
  • Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia, 2000.
  • Hallin, D. C., a Mancini, P.: Systémy médií v postmoderním světě: Tři modely médií a politiky. Portál, 2008
  • Jakubowicz, K.: Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. VERBUM Publishing, 2013.
  • Manovich, L.: Jazyk nových médií. Karolinum, 2018
  • McCombs, M.: Agenda Setting. Portál, 2009
  • McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon, 1991.
  • McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. Portál, 2004.
  • McQuail, D.: Žurnalistika a společnost. Karolinum, 2016
  • Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006.
  • Thompson, J. B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004.

III. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

  • Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010.
  • Macek, J.: Média v pohybu: K proměně současných českých publik. MUNI Press, 2015.
  • Macek, J.: Poznámky ke studiím nových médií. MUNI Press, 2013.
  • Macková, A.: Nová média v politické komunikaci: politici, občané a online sociální sítě. MUNI Press, 2017.
  • Večeřa, P.: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací. Moravská novinářská kolaborace před Národním soudem. MUNI Press, 2014.
  • Večeřa, P.: Úvod do dějin tištěných médií. Grada Publishing, 2015.
  • Volek, J., Urbániková, M.: Čeští novináři v komparativní perspektivě. Academia, 2017.
  • Waschková Císařová, L.: Voice of the Locality: Local Media and Local. MUNI Press, 2017.
  • Waschková Císařová, L.: Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. MUNI Press, 2013.

Kritéria hodnocení

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy část A tvoří 50% a část B 50% bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60.

Nejčastěji zapisované předměty

Doporučené studijní plány a další informace najdete ve studijním katalogu fakulty.

Další informace

http://medzur.fss.muni.cz/

https://www.facebook.com/kmszfss/

Podejte přihlášku

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info