Mediální studia a žurnalistika

Popis oboru

Studium oboru je koncipováno tak, aby otevíralo problémy, objasňovalo jejich řešení a odkrývalo nové pohledy v oblasti žurnalistických studií, mediálních studií a metodologie mediálního výzkumu, a to s důrazem na problematiku mediální konstrukce sociálně kulturní reality, působení masových a síťových médií na publika a na analýzu a interpretaci mediálních produktů, procesů a publik. Studium se soustřeďuje především na kritickou reflexi role médií v pozdně moderní společnosti. Studenti jsou seznámeni s klíčovými teoretickými koncepty objasňujícími fungování médií. Studium tak otevírá studentům cestu k pochopení mediální komunikace a kultivuje kritické myšlení a analytické schopnosti. Studium je pojato především jako teoretická a výzkumná nadstavba a vychází z předpokladu, že student již získal základní vzdělání v oboru mediální studia a žurnalistika nebo příbuzném oboru na bakalářském stupni.

Cílem oboru je (v návaznosti na bakalářský stupeň):

(1) prohloubit vědomosti absolventa z oblasti žurnalistických studií a teorie masové komunikace a rozšířit je o další mediálně vědné teoretické koncepty a teorie;

(2) dále rozvíjet profesní žurnalistické kompetence absolventa;

(3) rozšířit a poskytnout studentům nové vědomosti a dovednosti z oblasti mediálně vědní metodologie;

(4) umožnit studentům osvojení znalostí o projektovém managementu v oblasti médií a v oblastech (pre)produkce, distribuce a konzumace mediálních produktů.

Úspěšný absolvent je schopen

  • orientovat se v sociálně kulturní a mediální realitě a nabyté znalosti poučeně aplikovat v praxi;
  • porozumět teoretickým konceptům mediální komunikace a masové kultury a aplikovat je v mediální tvorbě, výzkumu a odborné komunikaci a činnosti;
  • vést samostatný výzkum v oblasti mediální komunikace – aplikovat základní postupy a metody mediálního výzkumu a navrhovat design vlastního výzkumného projektu;
  • analyzovat a komparovat mediální produkty a interpretovat jejich mediované obsahy;
  • vyhodnotit jednotlivé fáze masové a síťové komunikace a porozumět problematice medializace témat, komunikačních strategií a působení médií na publika;
  • vytvářet pokročilé žurnalistické žánry a navrhovat vlastní mediální projekty a produkty.

Uplatnění absolventů

Absolvent navazujícího magisterského studia oboru je připravován k tomu, aby se uplatnil jako mediolog a mediální analytik ve výzkumných institucích, případně jako odborník v oblasti mediální gramotnosti a její výuky. Absolvent oboru najde uplatnění také jako špičkový specializovaný žurnalista ve všech základních typech médií. Může působit rovněž v oblastech, které s žurnalistikou a masovou komunikací souvisejí, např. jako tiskový mluvčí, mediální poradce nebo manažer krizové komunikace. V uvedených segmentech pracovního trhu najde uplatnění také na pozicích středního a vyššího managementu.

Zajišťuje Fakulta sociálních studií
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Absolventi fakulty v číslech

81 %

absolventů by znovu studovalo na MU

74 %

absolventů si našlo práci snadno

24 400 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Mediální studia a žurnalistika


Tento obor je nabízen pouze v jednooborovém studiu.

Přijímací zkouška

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru a koná se v lednu - únoru 2019. Skládá se ze dvou částí. Část A: V první části budou prověřeny znalosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Zkouška předpokládá podrobnou znalost minimálně jedné publikace z každého koše níže. Část B: Ve druhé části zkoušky představí uchazeč svou bakalářskou práci a předloží krátkou synopsi v rozsahu 1-3 strany (research proposal) tématu, kterému by se ve svém magisterském studiu chtěl zabývat. Současně si připraví obhajobu teoretických a metodologických východisek tohoto badatelského záměru. Upozorňujeme, že téma by mělo respektovat základní vědní vymezení oboru, na nějž se uchazeč hlásí.

Doporučená literatura

I. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, 2001. McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009. Prokop, D.: Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Karolinum, 2005. II. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE Barthes, R.: Mytologie. Dokořán, 2004. Boydová, D.: Je to složitější. Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Akropolis, 2017. Deuze, M.: Media life: Život v médiích. Karolinum, 2016 Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, 1995. Fiske, J: Jak rozumět populární kultuře. Akropolis, 2017 Flusser V.: Komunikológia. Media Institute, 2001. Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia, 2000. Hallin, D. C., a Mancini, P.: Systémy médií v postmoderním světě: Tři modely médií a politiky. Portál, 2008 Jakubowicz, K.: Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. VERBUM Publishing, 2013. Manovich, L.: Jazyk nových médií. Karolinum, 2018 McCombs, M.: Agenda Setting. Portál, 2009 McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon, 1991. McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. Portál, 2004. McQuail, D.: Žurnalistika a společnost. Karolinum, 2016 Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006. Thompson, J. B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004. III. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010. Macek, J.: Média v pohybu: K proměně současných českých publik. MUNI Press, 2015. Macek, J.: Poznámky ke studiím nových médií. MUNI Press, 2013. Macková, A.: Nová média v politické komunikaci: politici, občané a online sociální sítě. MUNI Press, 2017. Večeřa, P.: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací. Moravská novinářská kolaborace před Národním soudem. MUNI Press, 2014. Večeřa, P.: Úvod do dějin tištěných médií. Grada Publishing, 2015. Volek, J., Urbániková, M.: Čeští novináři v komparativní perspektivě. Academia, 2017. Waschková Císařová, L.: Voice of the Locality: Local Media and Local. MUNI Press, 2017. Waschková Císařová, L.: Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. MUNI Press, 2013.

Kritéria hodnocení

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy část A tvoří 50% a část B 50% bodového hodnocení.

Nejčastěji zapisované předměty

Doporučené studijní plány a další informace najdete ve studijním katalogu fakulty.

Další informace

http://medzur.fss.muni.cz/

https://www.facebook.com/kmszfss/

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info