Estetika a kulturní studia

Popis oboru

Estetika je moderní humanitní disciplína, která se opírá o bohatou písemnou tradici sahající od modernity až k antice. Zabývá se vztahy mezi uměním, vnímáním, literaturou a společenskými a přirozenými normami, které je utvářejí. Estetika rozvíjí schopnosti porozumění a odborného výkladu (interpretace) uměleckých děl a otázek souvisejících s lidskou kulturou, jako například: Jak porozumět umění? Proč existují umělecké druhy, styly a období? Jak a proč se měnil dobový vkus či vkus jednotlivých vrstev? Jaké hodnoty nám umění a kultura zprostředkuje, jak nás vzdělává? Jak spolu souvisí jazyk, pojmy a vnímání? A konečně: jak na takové otázky odpovídaly různé epochy evropské civilizace a jejich vynikající autoři? Smysl estetiky je tudíž informativní i formativní, má za cíl poznání i vzdělání, zisk znalostí i dovedností.

Není divu, že estetická zkoumání načas zaměstnávala i takové osobnosti, jakými byly historik František Palacký (Přehled dějin krásovědy a její literatury), Bernard Bolzano (O pojmu krásna), T. G. Masaryk (O studiu děl básnických) nebo Karel Čapek. Zakladatelem oboru na Univerzitě Karlově se stal roku 1883 Otakar Hostinský a mezi jeho následovníky zvláště vynikli Otakar Zich a Jan Mukařovský (Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty), autor strukturalistické školy, která se v druhé polovině XX. století stala světově proslulou. Na Masarykově univerzitě zase působil Karel Svoboda, jehož spisy Aristotelova estetika a Estetika sv. Augustina patří ve světě k nejcitovanějším ve svém oboru. Oleg Sus přednášel estetiku v Brně před r. 1968 a zároveň byl známým literárním kritikem a redaktorem Hosta do domu. Sémiotiku umění zde pěstovali Jiří Fukač a Ivo Osolsobě, teoretik muzikálu.

Již z toho je patrné, že estetika stojí na křižovatce humanitních disciplín, k níž lze dojít po různých cestách – studiem jazyka a literatury, psychologie, filosofie nebo kulturní historie. O podobně integrující úlohu se snaží sémiologie, totiž obecná teorie znaků, která interpretuje projevy jednotlivých kultur jako produkci a výměnu znaků; ostatně nejznámějším profesorem estetiky je italský spisovatel a sémiolog Umberto Eco.

Estetika se studuje v zemích Evropské unie i ve Spojených státech, ale častěji pod hlavičkou Cultural Studies, Literary Theory and Criticism, Cultural Anthropology, Semiotics and Theory of Communication, Art History nebo Cognitive Science aj.

Estetiku je možno studovat v rámci řádného denního tříletého bakalářského studia (Bc.), na něž navazuje studium dvouleté, ukončené magisterským diplomem s rozšířeným názvem Estetika a kulturní studia a získáním akademického titulu (Mgr.), dále je zde studium doktorské (Ph.D.). Budoucí bakaláři i magistři mohou studovat jednooborově, anebo v kombinaci s jiným oborem. Osvědčuje se kombinace s moderními a klasickými jazyky, s češtinou nebo historií.

Magisterské studium estetiky a kulturních studií navazuje na bakalářský program estetiky, ale je otevřeno i absolventům bakalářského studia příbuzných humanitních oborů. Dále rozvíjí a předává poznatky z české i světové estetiky, které rozšiřuje o teorii kultury; učí chápat, popisovat a interpretovat umělecké a kulturní fenomény, rozvíjí jazykové a komunikační schopnosti.

Úspěšný absolvent je schopen

  • s porozuměním a jistotou poznávat, analyzovat a předávat umělecké a kulturní hodnoty;
  • používat světové jazyky v humanitním studiu, při překládání, výměně informací a v praktickém životě;
  • chápat proměny vkusu, preferencí a estetických funkcí na pozadí vlastních znalostí historie, umění a výchovy;
  • vést k duchovnímu obohacení a přitom kriticky posuzovat umělecké a společenské jevy a normy;
  • bezchybně a přesně se vyjadřovat ústní i písemnou formou a komunikovat s odbornou i laickou veřejností.

Uplatnění absolventů

Magistr estetiky a kulturních studií (Mgr.) je univerzálně vybaven znalostmi a dovednosti pro oblast kultury a komunikace v širokém smyslu. Má znalosti z oblasti české i evropské kultury a pojmové nástroje k analýze nových problémů, seznámil se s exemplárními díly uměleckých žánrů, z nichž může čerpat svá kritéria; naučil se vytříbeně používat mateřský jazyk a dva cizí jazyky v praxi; ovládá PC a software pro psaní, ediční činnost a prezentaci (tvorba www, power point); dovede vyhledávat informace, ale také je interpretovat a racionalizovat. Dokáže učit i komunikovat s veřejností a senzibilizovat ji pro hodnoty českého i evropského kulturního dědictví.

Zajišťuje Filozofická fakulta
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Absolventi fakulty v číslech

82 %

absolventů by znovu studovalo na MU

61 %

absolventů našlo práci snadno

20 800 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Estetika a kulturní studia


Kombinace s obory z Filozofické fakulty

Přijímací zkouška

Informace zobrazené v tomto bloku se vztahují k minulému přijímacímu řízení.

Přijímací zkouška se uskutečňuje formou ústního pohovoru před přijímací komisí. V odborné části pohovoru jsou ověřeny znalostní předpoklady odpovídající absolutoriu bakalářského humanitního studia a základní znalosti estetiky. K přijímacímu řízení si kandidát přinese: 1) projekt magisterského studia (2-3 strany), ve třech exemplářích pro komisi – aby komise mohla jeho prezentaci sledovat. V projektu kandidát projeví své studijní zaměření a odbornou kompetenci. 2) Bakalářskou diplomovou práci k nahlédnutí. 3) Nepovinné: další doložky o svých aktivitách, jazykové a jiné diplomy. Kandidát je hodnocen v částech: 1) odborná část (50 bodů), 2) projekt studia (50 bodů). Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 70 bodů.

Nejčastěji zapisované předměty

Doporučené studijní plány a další informace najdete ve studijním katalogu fakulty.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info