Informace o projektu

Analýza role autofagie a exozomální sekrece v komunikaci dlaždicobuněčných nádorů hlavy a krku s okolní tkání

Kód projektu
ROZV/23/LF20/2019
Období řešení
5/2019 - 12/2019
Investor / Programový rámec / typ projektu
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Fakulta / Pracoviště MU
Lékařská fakulta

Autofagie představuje jeden z hlavních buněčných mechanizmů pro udržování homeostázy. Podporuje buněčnou adaptaci na měnící se metabolické nároky, kontroluje pool jednotlivých organel a představuje hlavní mechanizmus odbourávání v buňce dlouhodobě fungujících proteinů. Četné komponenty autofagické kaskády jsou zapojeny také do endocytózy a exocytózy spojené s uvolňováním exozomů. Tyto membránou ohraničené vezikuly velikosti 30-150 nm představují nesmírně důležitý způsob buněčné komunikace na lokální i celosystémové úrovni. Mnohé typy nádorů, včetně např. dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku využívají tento systém komunikace s okolní tkání pro ovlivnění imunitní odpovědi tumor infiltrujících buněk a pro modulaci metabolických charakteristik buněk nádorového stromatu ve svůj prospěch. Cílem tohoto projektu je stanovení závislosti úrovně autofagie na míře exozomální sekrece. Pro sledování hladin proteinů spojených s autofagickými procesy bude využit western biot. Tato analýza bude doplněna fluorescenční detekcí kyselých autolysozomů (pomocí CytolD). Exozomy budou izolovány pomocí protilátek konjugovaných s magnetickými částicemi, jejich přítomnost v koncentrovaném médiu bude hodnocena transmisní elektronovou mikroskopií. Úroveň exozomální sekrece bude stanovena na základě hladin typických tetraspaninových markerů exozomů CD63, CD9 a CD81 (pro odlišení od apoptotických tělísek a dalších extracelulárních vezikul).