Přibližně 70 % lidských embryí selhává ve vývoji, především kvůli chybám v buněčném dělení. Po oplození musí vajíčko (zygota) správně spojit dvě odlišné rodičovské genetické informace, které jsou rozděleny do dvou prvojader. Migrace těchto prvojader cytoplazmou a následná organizace chromozomů do mitotického vřeténka závisí na správném uspořádání mikrotubulů. Poruchy v tomto procesu mohou vést k aneuploidii embrya nebo k jeho vývojovému zastavení.

Zásadním omezením výzkumu lidské reprodukce je skutečnost, že myší embrya – často používaná v experimentální embryologii – postrádají některé molekulární rysy přítomné u lidských embryí. To je činí nevhodnými pro studium lidské fertility a poruch raného vývoje. Tento projekt proto využije nejmodernější zobrazovací metody k přímému sledování vývoje neoplozených oocytů a časných embryí u nehlodavčích savců (zejména skotu), u nichž je mechanismus oplození a dělení buněk bližší lidskému.

Cílem projektu je porozumět tomu, jak se po oplození reorganizuje mikrotubulární cytoskelet, jakou roli v tomto procesu hrají spermii odvozené centrioly a jak chyby v těchto raných fázích mohou přispívat k selhání embryonálního vývoje. Lepší pochopení těchto mechanismů má potenciál zlepšit diagnostiku a úspěšnost metod asistované reprodukce.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.