V současné klinické praxi chybí objektivizovaný kvantitativně vyjádřený standard funkční tkáňové perfuze, která je pro sledování úspěšnosti a efektivity léčby u pacientů s ICHDKK a jejich prognózu, zachování končetiny a hojení ran, rozhodující. Především pak u pacientů s kombinovanou interní morbiditou – např. diabetes mellitus nebo s chronickým onemocněním ledvin je využití klasických metod zobrazení makrocirkulace jako je CTAG nebo DSA limitováno, protože strukturální arteriální zobrazení nemusí u postižení mikrocirkulace korelovat s klinickým obrazem onemocnění ani očekávaným efektem léčby. Cílem práce je v návázat na již probíhající výzkum inovativního využití fluorescenční angiografie s indocyaninovou zelení (ICG). Metody s využitím ICG jsou již dlouhodobě napříč obory v medicíně využívány, jejich hodnocení je však převážně subjektivní – vizuální, nebo maximálně semi-kvantitativní. Pomocí nově vyvinutého přístroje, který umožňuje zaznamenání diluční křivky koncentrace ICG ve sledované tkáni jsme dosud dokázali u zdravých dobrovolníku se simulovanou ischemií končetiny pozorovat signifikantní rozdíly mezi morfologií a určenými parametry fyziologické  a ischemické diluční křivky. Nyní je cílem získané informace analyzovat  v praxi u cévně-chirurgických pacientů před a po absolvování revaskularizace, kdy budou změny sledovaných parametrů i morfologie diluční křivky ICG před a po výkonu korelovány s obecně přijímanými a v klinické praxi používanými parametry tkáňové perfuze a strukturálním arteriálním zobrazením. Cílem výzkumu bude identifikace a interpretace klíčových kvalitativních a kvantitativních změn ICG diluční křivky s ohledem na úspěšnost léčby a výhledově s potenciálem nejen výrazného ovlivnění diagnosticko-terapeutického postupu u cévních pacientů, ale i možností využití této inovativní technologie v jiných lokalizacích.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.