Informace o publikaci
Distribuce a klasifikace intragranitických NYF pegmatitů třebíčského plutonu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Třebíčský pluton (TP) je ploché těleso durbachitů (K,Mg-bohaté melamonzogranity až melakvarcsyenity), které intrudovalo během variské orogeneze do hornin moldanubika. TP je mateřskou horninou četných NYF pegmatitů, z nichž se naprostá většina nachází uvnitř plutonu a na základě mineralogického složení je lze přiřadit k allanit-monazitovému a euxenitovému subtypu NYF pegmatitů (Škoda et al. 2006). TP je rozdělen několika systémy zlomů na mozaiku různě denudovaných ker, z nichž některé obsahují velké množství pegmatitů, zatímco jiné jsou pegmatitů prosté. Třebíčský zlom rozděluje pluton na dvě geofyzikálně odlišné části (radioaktivita, tíhové anomálie, hustota hornin), z nichž se severní kra skládá ze segmentů (od S k J) zhořského, hroznatínského a tasovského, jižní kra pak na boňovský a ohrazenický (Bubeníček 1968). Pegmatity jsou velmi hojné v hroznatínském a boňovském segmentu, jinde jsou vzácné nebo zcela chybí. Pro hroznatínský segment, hlavně v okolí Velkého Meziříčí, jsou typická krátká, výrazně naduřelá zonální tělesa s objemově významnými dutinami; téměř vždy přítomnou, různě silnou albitizací a primitivní mineralogií (allanit, titanit, ilmenit, zirkon, vzácněji aeschynit, pyrit a turmalín) a převládá zde allanit-monazitový subtyp. Z boňovského segmentu v oblasti mezi Třebíčí a Vladislaví jsou známa hojná protáhlá čočkovitá tělesa poněkud více frakcionovaných pegmatitů euxenitového subtypu s amazonitem, Y+REE-Nb-Ta-Ti-oxidy, místy alterovaným berylem, turmalínem a vzácnými Sn-minerály s jedním až několika naduřeními, avšak obvykle s jen malými dutinami. Ostrůvek výskytů pegmatitů s amazonitem je rovněž znám od Boňova (Škoda et al. 2006, Zachař a Novák 2013). Za předpokladu, že jsou pegmatity přítomny v apikálních částech plutonu, lze tvrdit, že se u zmíněných pegmatity bohatých segmentů jedná o pokleslé kry, zatímco další bloky, zejména hroznatínský segment, kde je obnaženo i jádro plutonu, jsou vyzdvižené a více denudované (Bubeníček 1968). Pro tento fakt mohou svědčit i nová geofyzikální data Leichmanna et al. (předloženo do tisku), kde se částečně kryjí oblasti s hojnými pegmatity, vyšší radioaktivitou, pozitivními tíhovými anomáliemi a hustotou hornin. Pegmatity tak ukazují, že distribuce granitických pegmatitů v mateřském granitovém tělese a jejich mineralogické složení, jež dokumentuje jejich stupeň frakcionace, mohou sloužit i pro geologické implikace. |