Informace o publikaci
Paleoekologický záznam středověkého a novověkého osídlení v nivních sedimentech na pomezí Jevišovické pahorkatiny a Dyjsko-svrateckého úvalu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Studia archaeologica brunensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Digitální knihovna FF |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/SAB2016-1-7 |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | floodplain; palaeoecology; human impact; settlement structure; Middle Ages; Modern Times |
| Popis | Ze sedimentárních výplní v nivách Únanovky a Jevišovky byly za účelem výzkumu vývoje krajiny ve středověku a novověku odebrány vzorky pro makrozbytkovou, palynologickou a malakozoologickou analýzu. Profil Jevišovka podle získaných dat odráží vývoj od vrcholného středověku do novověku. Profil Únanovka 3 se vztahuje pouze k novověku, a to od 17. století. Z písemných a archeologických pramenů bylo zjištěno, že na přelomu raného a vrcholného středověku dochází v regionu ke stabilizaci sídelní struktury, která přetrvává do současnosti. Sedimenty vrcholného středověku ve vrtu Jevišovka obsahují velké množství makrozbytků z různých ekologických skupin, dřeviny a lesní druhy se vyskytují minimálně. Ve vrstvě datované do 14. století se vyskytla pohanka obecná. Ve vyšších vrstvách převažují ruderální a segetální druhy rostlin s mokřadními a vodními taxony, dřeviny mizí. Poslední fáze z 18.–19. století obsahuje makrozbytky všech ekologických skupin a také dřeviny, mezi nimi jehlice smrku ztepilého, jako důsledek lesního hospodářství, a pěstované druhy tabák virginský a mák. Pylový záznam ve svrchní části profilu Jevišovka, která je zřejmě z 18. století až současnosti, indikuje silně ruderalizovanou vegetaci v intravilánu vesnice. V případě vrtu Únanovka 3 se nejnižší vrstvy datované do 17. století vyznačují přítomností druhů křovin a lesních lemů rostoucích v okolí vodních toků a ruderálních stanovišť. |
| Související projekty: |