Primární aplikace podtlakové terapie u otevřených zlomenin III. stupně a její vliv na vznik infekčních komplikací

• Autoři: KRTIČKA Milan; IRA Daniel; NEKUDA V.; ŠVANCARA Jan; MAŠEK Michal
• Rok publikování: 2016
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechoslovaca
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• www: http://www.achot.cz/detail.php?stat=820
• Obor: Traumatologie a ortopedie
• Klíčová slova: open fracture; negative pressure wound therapy; continual wound lavage; infection
• Popis: Úvod Otevřené zlomeniny (OZ) III. Stupně, zpravidla díky vysokoenergetickému mechanismu úrazu s následným znečištěním poraněné kosti a měkotkáňového krytu (MK), jsou zatíženy vysokým počtem infekčních komplikací (IK). Literaturou udávaný výskyt IK při využití standardních chirurgických postupů je 25 - 66%. Podtlaková terapie (PT) díky kontinuální derivaci ranného sekretu a působením podtlaku v místě rány vede ke zvýšenému prokrvení v místě aplikace, podpoře angiogeneze a také vytváří neprodyšnou bariéru mezi poraněnými strukturami a zevním prostředím. Cíl: Porovnání výsledků léčby, zvláště pak výskytu IK, u pacientů s OZ III stupně léčených primární aplikací PT a metodou provedení primární sutury se zavedenou proplachovou laváží (PL) či primárním krytím defektu polyuretanovým COM-em. Materiál a metodika Retrospektivní studie 77 pacientů s 80 OZ III. stupně, po splnění inkluzních kritérií byl definitivně hodnocen soubor 39 pacientů s 41 OZ III. stupně, léčených v Traumacentru FN Brno v letech 2007-2012. Soubor byl rozdělen do 2 skupin. Kontrolní skupina (KS) - 19 pacientů s 20 OZ, podstoupila standardní ošetření OZ stabilizací zevním fixátorem, ev. nitrodřeňovým hřebem, důkladným debridmentem měkkých tkání, zavedenou PL a provedenou suturou kožního poranění či primárním krytím defektu polyuretanovým COM-em. Testovaná skupina (TS) - 20 pacientů s 21 OZ a identickým principem ošetření OZ, ale na poraněný MK byla primárně aplikována PT, definitivní sutura kůže či jiný typ krytí kožního defektu byly provedeny až při lokálně příznivém stavu a negativním bakteriologickém stěru. Výsledky obou použitých metod byly hodnoceny v následujících kriteriích: vznik povrchního/hlubokého infektu v ráně, hodnocením časového intervalu do nálezu negativního bakteriálního stěru v ráně, vznik osteomyelitidy. Získané hodnoty byly testovány pomocí Fischerova přesného testu a Mann Whitney U testu. Výsledky IK se celkově vyskytly v 15 případech (37%). V kontrolní skupině byly IK zaznamenány u 11 pacientů (55%), v testované skupině pak pouze ve 4 případech (19,1%); p=0,025. Recidiva infektu byla zaznamenána v KS u 5 případů (25%), v TS k recidivě nedošlo; p=0,021. Osteomyelitida vznikla pouze v KS ve 2 případech. Průměrná doba k získání negativního bakteriologického stěru v KS byla 22 dnů, v TS pak 12 dnů (p=0,001). Diskuze Využití PT jako dočasného krytí měkotkáňového defektu u OZ, dle většiny uvedených vědeckých prací, včetně naší retrospektivní studie, prokazuje signifikantní snížení IK. Ve srovnání s Gopalovým konceptem „fix and flap“, tedy akutním uzávěrem MK pomocí lalokové plastiky do 72 hodin od úrazu, vykazuje ve srovnání s naším souborem mírně nižší výskyt IK ( 15,4% versus 19,1%), těchto výsledků je ale možné dosáhnout pouze za předpokladu nepřetržité dostupnosti rekonstrukčního chirurga a technické možnosti provést lalokovou plastiku, v případě, že to není možné, pak PT oproti konvenčním metodám poskytuje nejlepší možný způsob dočasného krytí poraněného MK. Závěr Aplikací PT v rámci primárního ošetření poraněného MK u OZ III. stupně dochází ke statisticky významnému zkrácení doby bakteriální kontaminace v místě poranění, stejně tak ke snížení výskytu následných infekčních komplikací. Primární aplikace PT statisticky významně snížila riziko recidivy infekce.