Informace o publikaci

Paleolimnologické lokality Západních Karpat a jejich význam pro rekonstrukci životního prostředí pozdního glaciálu a holocénu

Autoři

PETR Libor

Rok publikování 2017
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Zprávy české botanické společnosti
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Obor Botanika
Klíčová slova Holocene;Late Glacial;Pannonian Basin;paleolimnology;palynology;Western Carpathians
Přiložené soubory
Popis Studované lokality reflektují diverzitu západních Karpat. Nacházejí se na jižním okraji Karpatského oblouku, proto se vývoj vegetace zachycený na těchto lokalitách liší od velkých Karpatských kotlin nebo oblasti Oravy a jsou spíše srovnatelné s lokalitami v Maďarsku. V pozdním glaciálu je zachycen borový les s malým podílem mezofilních dřevin. Jezerní prostředí je oligotrofní s výskytem chladnomilných elementů. Konec glaciálu a začátek holocénu se projevuje ústupem Pinus a naopak expanzí mezofilních dřevin, dominuje Corylus a Quercus. Zajímavý je časný výskyt Fagus již na počátku holocénu. Vegetace nabyla charakteru smíšených doubrav. Výrazné bylo zastoupení pylu Artemisia, které ukazuje na prosvětlenost tehdejších lesů nebo na přítomnost otevřených ploch v krajině. V důsledku změn klimatu na začátku holocénu dochází k vzestupu vodní hladiny, v jezerním prostředí se postupně zvyšuje trofie a z toho vyplývající organická sedimentace a rostlinná sukcese, která vede k zániku vodní hladiny. V období okolo 4 500 cal BP se objevuje Abies, Carpinus a masově se šíří Fagus, zároveň se objevují i pylové antropogenní indikátory, hlavně obiloviny. Většina sledovaných jezer zaniká v průběhu holocénu, buď přirozenou akumulací organického sedimentu dojde k vyplnění jezerní pánve, nebo jako v případě lokality Santovka dojde k zániku v důsledku pravěké eroze.