Informace o publikaci
Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://journals.muni.cz/gvms/article/view/8935 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-49 |
| Klíčová slova | Carpathian Foredeep; Miocene; Badenian; Gastrochaenolites; bivalve borings |
| Popis | V roce 2015 byly provedeny terénní práce na nově zkoumané lokalitě Borač-Podolí, která leží severozápadně od města Tišnov. Bylo odebráno velké množství mělkovodních fosilií badenského stáří. Tato práce se soustředí na zpracování vrteb ichnorodu Gastrochaenolites, které jsou vyvrtány v koloniích korálů a v dalších vápnitých pevných substrátech. V některých z těchto vrteb byli nalezeni mlži in situ. Vrtby byly determinovány jako Gastrochaenolites isp., Gastrochaenolites orbicularis, Gastrochaenolites lapidicus, Gastrochaenolites dijugus a Gastrochaenolites torpedo. In situ nalezení mlži byli determinováni jako Gastrochaena cf. intermedia, Rocellaria cf. dubia, Hiatella arctica a Cardita calyculata. Je velmi pravděpodobné, že první tři jmenované druhy představují primární tvůrce vrteb, zatímco Cardita calyculata je pouze jejich sekundárním uživatelem (squatterem). Původce jednotlivých vrteb nemůžeme bezpečně přiřadit k vlastním vrtbám, jelikož morfologie vrteb je značně variabilní. Jednotlivé morfotypy gastrochaenolitů můžeme považovat za jednotlivé fáze vytváření a prohlubování doupat vrtavých mlžů. Je nepravděpodobné, že by každá čeleď vrtavých mlžů vytvářela morfologicky odlišné vrtby. Na základě analýzy materiálu můžeme předpokládat, že vrtby vznikaly až po odumření korálů během několikrát se opakujících pohybů bioklastů, což vedlo ke kolonizaci po celé ploše korálových kolonií. Následně byl materiál přenesen do hlubších vod. Uložení ve větších hloubkách, kde byl materiál konzervován pomalou sedimentací jílů, pravděpodobně také napomohl k zachování mlžů in situ ve vrtbách. |