Informace o publikaci

Holocenní vývoj rašeliniště Kotelnice (Slezské Beskydy, Česká republika) rekonstruovaný nejen pomocí krytenek

Autoři

ŠÍMOVÁ Anna PÁNEK Tomáš GAŁKA Mariusz HÁJEK Michal

Rok publikování 2019
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Subfosilní krytenky, jejichž schránky se dobře zachovávají v jezerních a rašeliništních sedimentech, jsou cenným zdrojem informací pro paleoekologické studie. Na základě druhového složení subfosilních skupin krytenek, doplněných o sedimentologická a paleobotanická data, byl popsán komplexní vývoj rašeliniště Kotelnice, jenž zahrnuje šest fází. Studovaná lokalita vznikla zazemněním interkoluviální deprese na přelomu pleistocénu a holocénu. Iniciální vývojovou fází byl minerálně chudý mokřad s ostřicí Carex rostrata uprostřed smíšených borů (~11400-10500 BP), který se po přísunu minerogenního materiálu změnil na živinově bohatý mokřad se skřípinou Scirpus sylvaticus (~10500-8000 BP). Další sesuv půdy podpořil vznik mokřadu s nízkými ostřicemi (~8000-6200 BP). Z této vývojové fáze se dochovaly nejstarší subfosilní skupiny krytenek, ve kterých dominoval půdní taxon Plagiopyxis penardi a zástupci z čeledí Centropyxidae a Difflugiidae. Po zpevnění svahu došlo ke stabilizaci vodního režimu a poklesu pH vody na lokalitě. Vznikl mokřad s výskytem vrchovištních druhů rostlin a krytenek (~6200-2500 BP). Následující vývojovou fázi představovalo ombrotrofní vrchoviště, obklopené smrkojedlovým lesem (~2500-1000 BP). Působením člověka (odlesňování, pastva) docházelo k postupnému zamokření, minerálnímu a živinovému obohacení lokality a k ústupu vrchovištních druhů. K definitivní změně vrchoviště na současné přechodové rašeliniště došlo v průběhu 17. století. Současné druhové složení, podmínky prostředí a moderní historie rašeliniště Kotelnice jsou podobné ostatním přechodovým rašeliništím v Moravskoslezských Beskydech. Zaznamenaný výskyt ombrotrofního rašeliniště je ale unikátní, neboť vrchoviště (i historická) jsou v zájmovém území vzácná. Studie byla financována granty GA ČR (P209/17-17712S, P504/17-05696S) a institucionální podporou MU.
Související projekty: