Informace o publikaci

Chirurgická léčba parodontitidy pomocí lipoxinů a resolvinů na zvířecím modelu

Autoři

HROMČÍK Filip VOKURKA Jan FALDYNA Martin KÝR Michal IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ Lydie GÖPFERT Eduard HERMANOVÁ Markéta

Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Cíl: Parodontitis je chronickým zánětlivým onemocněním. Do zánětlivé reakce se fyziologicky zapojují i specializované pro-resoluční mediátory (SMPs), jako jsou lipoxiny a resolviny. Ty podporují „vyřešení“ zánětlivých pochodů a podněcují obnovu tkání. Endogenní syntéza lipoxinů a resolvinů z omega-3 mastných kyselin je indukována účinkem acetylsalicylové kyseliny (ASA) na cyklooxygenasu-2. Cílem naší práce je ověřit nový chirurgický postup využívající potenciálu granulační tkáně a ASA-indukovaných lipoxinů a resolvinů v rámci léčby parodontitidy na králičím modelu. Metodika: V souboru 24 čtyř králíků byla indukována experimentální parodontitis. Každému byly vytvořeny dva defekty. V rámci chirurgické léčby byla vyjmuta granulační tkáň (GT). (1) V pokusné skupině (ASA+omega3) byla GT obohacena o kys. acetylsalicylovou a rybí olej a navrácena do defektu. (2) V placebo skupině (PL) byla GT navrácena po laváži ve fyziologickém roztoku. (3) V kontrolní skupině vrácena nebyla (KO). V intervalu 2, 6 nebo 12 týdnů byly odebrány vzorky pro histologické a molekulárně-biologické vyšetření. Primárním sledovaným parametrem byla hloubka sondáže (PPD) a klinická úroveň gingiválního attachmentu (CAL) v den zákroku a v den nekropsie. Výsledky: Dva i šest týdnů po výkonu byly hodnoty PPD a CAL menší ve skupině ASA+omega3 oproti skupině PL a KO, ačkoli rozdíl nedosáhl statistické významnosti. Rozdíly v ostatních parametrech nebyly statisticky významné. Závěr: Je patrný trend k časnějšímu hojení parodontálních defektů při otevřené kyretáži využívající metodu navrácení GT obohacené o ASA a omega-3 mastné kyseliny. V odstupu 12 týdnů po výkonu však již mezi defekty nebyl rozdíl. Obohacená GT může být po modifikaci navrácena do parodontálního defektu, aniž by zhoršila hojení. Poděkování: Práce byla podpořena projektem NV16-28462A a specifickým výzkumem MUNI/A/1008/2017.
Související projekty: