Informace o publikaci
Trest odnětí svobody a nazírání na něj současnou společností
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Cofola 2019: sborník z konference |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access sborníku |
| Klíčová slova | Punishment; imprisonment; universal; the strictest; public opinion |
| Popis | Nepopiratelnou výsadou trestního práva je ukládání trestů. Tato výsada byla do nedávna upravena pouze v rámci trestního práva, což se změnilo od 1. 7. 2017, kdy nabyl účinnosti rekodifikovaný přestupkový zákon. Mimo jiné tento zákon zavedl odlišné pojmosloví a za spáchaný přestupek správní orgány nově ukládají tresty. Zásadní rozdíl mezi tresty ukládanými za správní delikty a za trestné činy je ten, že trestní právo, jakožto ultima ratio, disponuje nejcitelnějším trestem napříč celým právním řádem - trestem odnětí svobody. Tento trest má univerzální povahu a lze jej uložit za jakýkoliv trestný čin, přičemž svým charakterem má přispívat k preventivní funkci trestního práva. Trest odnětí svobody má nejvíce odrazovat potenciální pachatele od páchání trestných činů. Na pomyslné stupnici přísnosti všech trestů jej lze zařadit na úplný vrchol. Není však jisté, zda jej takto vnímá i současná laická veřejnost. V dnešní době ekonomické prosperity, kdy peněžní prostředky hrají zásadní roli, jsou mnozí ochotni se raději vzdát své osobní svobody, než aby utrpěli finanční postih. Zamyšlením nad úlohou trestu odnětí svobody se bude zabývat tento příspěvek, jehož cílem je zjistit, jak jej vnímá současná společnost. |
| Související projekty: |