Informace o publikaci

Discourse expectations concerning lexical means and syntactic structures in corporate annual reports

Logo poskytovatele
Název česky Diskursová očekávání užití lexikálních prostředků a syntaktických struktur ve firemních výročních zprávách
Autoři

VOGEL Radek

Rok publikování 2019
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Pedagogická fakulta

Citace
Přiložené soubory
Popis Firemní výroční zprávy, specifický typ profesního institucionálního diskursu, zahrnují zjevný persvazivní záměr, který je realizován pomocí přesvědčovacích strategií. Ty se zakládají na poměrně konvenčních a předvídatelných volbách lexika, syntaktických struktur a nejazykových prostředků. Tyto strategie využívají explicitní (lexikální, syntaktické a diskursivní) i implicitní, skryté prostředky. Tento korpusový výzkum využívá lexikálního analytického nástroje SketchEngine a byl proveden na podkorpusu anglických ekonomických dokumentů v Korpusu anglických a českých specializovaných diskursů (CECSD), sestaveném na Masarykově univerzitě roku 2017. Je zaměřen na subžánr manažerských úvodních slov (angl. CEO´s/executive statements), neboť je charakterizuje persvazivní potenciál. Studium přesvědčovacích strategií je založeno na konceptu persvaze jako komunikačního úsilí, které má za cíl ovlivnit postoj, myšlení a jednání (Perloff 2003), na jazykové indikaci evaluace (Hunston a Thompson 1999), teorii hodnocení a postoje (appraisal and attitude) (Martin a White 2005) a preferenci implicitnosti (Östman 2005). Analýza se zaměřuje na typické jazykové koreláty všech tří persvazivních modů (etos, logos a patos) a korelaci mezi typem sdělení a použitými prostředky. Lexikum s pozitivní konotací je jednoznačně upřednostňováno před lexikem s negativní (nebo nadměrně pozitivní) konotací a spolu s absencí explicitního nátlaku, objektivním tónem, příznaky sdílení a angažovanosti pisatele atd. přispívá ke spokojenosti čtenářů a jejich identifikaci se společností. Předchozí výzkum (Vogel 2018) popsal dvě klíčové strategie, strategii konfrontace s problémem a strategii relativizace problému, a definoval několik podtypů. Komunikování dobrých a špatných zpráv se také odráží v syntaktické rovině, jmenovitě častostí činného nebo trpného rodu, prvky autorského postoje (srov. Hyland a Tse 2004) vyjádřeného životnými (1. osoba, personifikovaná “společnost”) a neživotnými podměty (jež odkazují k externím činitelům). Očekávané jsou také různé poměry mezi typy sloves (srov. Thomas 1997), zvláště mezi slovesy stavu, materiálními a mentálními slovesy. Ačkoli jsou v tomto diskursu vyžadovány objektivní a explicitní informace, existuje i prostor pro implicitní a explicitní posílení persvazivnosti a vyjádření osobního postoje, které jsou příjemci jak očekávány, tak i akceptovány.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info