Informace o publikaci

Bortezomib and Th alidomide Treatment Results in Newly Diagnosed Transplant-Ineligible Multiple Myeloma Patients are Comparable in Long-Term Follow-Up.

Název česky Výsledky léčby bortezomibem a thalidomidem u nově diagnostikovaných netransplantovaných pacientů s mnohočetným myelomem jsou srovnatelné.
Autoři

ŠTORK Martin SANDECKÁ Viera BOICHUK Ivanna ADAM Zdeněk KREJČÍ Marta BROŽOVÁ L ŠEVČÍKOVÁ S POUR Luděk

Rok publikování 2019
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Klinická onkologie
Citace
Klíčová slova bortezomib; thalidomide; multiple myeloma; primother apy
Popis Východiska: Režimy obsahující thalidomid a bortezomib jsou široce používané pro nově dia gnostikované pa cienty s mnohočetným myelomem neschopné autologní transplantace kostní dřeně. Cílem této práce bylo srovnat dlouhodobou efektivitu thalidomidového a bortezomibového režimu v dlouhém sledování. Metody: Celkově bylo mezi roky 2008 a 2012 retrospektivně analyzováno 142 pa cientů s nově dia gnostikovaným mnohočetným myelomem neschopných autologní transplantace. Bortezomib byl podáván ve standardním dávkování 1,3 mg/ m2 1krát týdně a thalidomid v denní dávce 100 mg. Oba léky byly kombinované s cyklofosfamidem a dexamethasonem. Celkem 95 pa cientů bylo léčeno thalidomidovým režimem a 47 bortezomibovým režimem. V obou skupinách byl medián čtyři cykly léčby. Výsledky: Ve skupině s thalidomidem byla celková četnost odpovědí 60,6 %, medián přežití bez progrese (progression-free survival – PFS) byl 10,3 měsíce (95% CI 7,4– 13,2) a medián celkového přežití (over all survival – OS) 35,1 měsíce (95% CI 23,9– 46,3). Ve skupině s bortezomibem byla celková četnost odpovědí 51,1 %, medián PFS 11,9 měsíce (95% CI 8,8– 15) a medián OS 25,4 měsíce (95% CI 9,3– 41,6). Délka OS byla statisticky signifi kantně delší u skupiny léčené thalidomidem (p = 0,027), ale počet dosažených léčebných odpovědí a interval PFS byl v obou skupinách srovnatelný. Medián času sledování byl ve skupině léčené thalidomidem 35,1 měsíce (95% CI 0,2– 95,9) a ve skupině léčené bortezomibem 25,1 měsíce (95% CI 0,4– 60,6), p = 0,004. Výskyt závažných nežádoucích účinků léčby byl srovnatelný v obou skupinách. Závěr: Za předpokladu krátkého trvání léčby jsou výsledky bortezomibového režimu srovnatelné s režimem thalidomidovým. Vzhledem k výsledkům ostatních klinických studií je zřejmé, že dlouhá doba léčby bortezomibem je spjata s delším přežitím bez progrese a též i přežitím celkovým.