Informace o publikaci

Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu

Autoři

VYHNÁNEK Ladislav BLECHOVÁ Anna BÁTRLA Michael MÍŠEK Jakub NOVOTNÁ Tereza HARAŠTA Jakub

Rok publikování 2021
Druh Výzkumná zpráva
Fakulta / Pracoviště MU

Právnická fakulta

Přiložené soubory
Popis Cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy v omezujících opatření v?návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v?rámci stálých členů G20 v?období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Klíčovou metodou byla komparace narativních případových studií. V?návaznosti na tyto narativní případové studie jsme následně identifikovali obecné trendy a poukázali na jejich ústavněprávní a lidskoprávní limity. Hlavním závěrem je, že ačkoli se zkoumané země lišily v?mnoha aspektech, docházelo v?jejich rámci k?omezování svobody pohybu v?porovnatelných situacích a podle porovnatelných schémat. Rozsah omezení byl navázán na fáze (časové úseky), ve kterých se stát v?rámci pandemie nacházel. V?prvním časovém úseku šlo především o zamezení či pozdržení importu nákazy, docházelo tedy k?omezení vstupu do země. Ve druhém časovém úseku již došlo k?importu nákazy do země a hlavním cílem bylo lokalizovat nákazu uvnitř státu nebo minimalizovat či pozdržet její další šíření. Jedním z?hlavních prostředků tak byla regionální opatření v?podobě uzavření oblastí s?vysokou mírou nákazy. Ve třetím časovém úseku již dochází k?nelokalizovanému šíření nákazy. V?tuto chvíli jednotlivé státy přistupovaly k?plošným omezujícím opatřením v?podobě uzavírání obchodů či služeb, zákazů vycházení či uzavření vzdělávacích zařízení. Za poslední časový úsek je pak možné označit období, kdy se státy pozvolným rušením omezujících opatření vracejí k?běžnému chodu společnosti. Tyto fáze jsou důležité i pro posouzení ústavněprávních a lidskoprávních dopadů omezujících opatření. Omezující opatření totiž musí být navázaná na legitimní cíle a?k?těmto cílům musí být v?racionálním vztahu. Následně musí projít testem nezbytnosti a?také vyvažováním (testem proporcionality v?užším slova smyslu). Jak je zřejmé ze shora uvedených časových úseků, posuzování se neděje ve statickém, ale ve vysoce dynamickém prostředí. Navíc je zatíženo empirickou nejistotou – na počátku ohledně vlastností šířícího se koronaviru a v?dalším průběhu eventuálně ohledně vlastností jeho nových mutací. Ústavněprávní přezkum je schopný tolerovat poměrně vysokou míru empirické nejistoty, takže není nutné usilovat o volbu „perfektních“ omezujících opatření. Nicméně omezující opatření musí být založena (kumulativně) na racionálních úvahách a dostupných datech.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info