Informace o publikaci

Analgeticko-myorelaxační infuze v terapii vertebrogenního algického syndromu – technologické a klinické aspekty

Autoři	MURÍNOVÁ Irena LINHARTOVA A. MUSELÍK Jan CIHLO J. DVIRKOVA L. GREGOROVA J. KROUTILOVA K. LANGMAIEROVÁ Kateřina POLASKOVA L. VEDROVA J. VODICKA M.
Rok publikování	2021
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Ceska a Slovenska Neurologie a Neurochirurgie
Fakulta / Pracoviště MU	Farmaceutická fakulta
Citace
www	https://www.csnn.eu/en/journals/czech-and-slovak-neurology-and-neurosurgery/2021-5-5/analgesic-muscle-relaxant-infusion-in-back-pain-therapy-technological-and-clinical-aspects-128682
Doi	http://dx.doi.org/10.48095/cccsnn2021465
Klíčová slova	analgesics; Back pain; infusion therapy; muscle relaxants; oral therapy; stability study
Popis	Cíl: Cílem práce bylo ozřejmit složení a způsob podávání analgeticko-myorelaxačních infuzí (AMI) běžně používaných v klinické praxi, zhodnotit racionalitu zařazení jednotlivých složek do AMI a zhodnotit kompatibilitu a stabilitu složek nejčastěji používaných AMI. Metodika: Formou dotazníkového průzkumu bylo osloveno 15 náhodně vybraných klinických pracovišť pro získání přehledu spektra AMI používaných v ČR. Racionalita složení AMI byla hodnocena na základě posouzení farmakologických a farmaceutických vlastností léčiv a důkazů pro jejich použití v terapii vertebrogenního algického syndromu (VAS). Dále byla provedena studie kompatibility a stability dvou nejčastěji používaných AMI (směs č. 1: trimekain, metamizol, guaifenesin; směs č. 2: trimekain, metamizol, síran hořečnatý). Výsledky: Bylo zjištěno používání značného množství různých kombinací léčivých přípravků, nejčastěji ze skupiny analgetik, myorelaxancií, kortikosteroidů a lokálních anestetik. Složení AMI se přitom ukázalo být ne vždy zcela racionální, a to jak z farmakoterapeutického (účinnost, bezpečnost, evidence), tak technologického (kompatibilita, stabilita) hlediska. Provedená technologická studie pak prokázala kompatibilitu a stabilitu u dvou nejčastěji používaných směsí. Závěry: Zavedené používání AMI má řadu podstatných nedostatků. V terapii VAS se proto zdá být ve většině případů a v různých ohledech vhodnější perorální podání léčiv. Intravenózní terapie by tak mohla zůstat vyhrazena pro specifické situace.