Obec usilující o národnostní kompromis: Miroslav mezi léty 1918 - 1938

• Autoři: KRUTÍLKOVÁ Hana
• Rok publikování: 2022
• Druh: Kapitola v knize
• Popis: Nový československý stát se rodil za překotných podmínek, kdy nebyla vyjasněna otázka hranic ani postavení a právo na sebeurčení národnostních společenství. Situace na jižní Moravě byla o to složitější, jelikož se Miroslav připojila v průběhu podzimu 1918 k tzv. Německé jižní Moravě, hlásící se k nové Rakouské republice. Mezi místními Němci a Čechy byl modus vivendi nastolen až po několika letech za starostenství Hanse Tichiho (1925–1938). Přestože německo-české vedení obce prezentovalo po roce 1925 Miroslav jako příkladnou obec, národnostního konsenzu zde bylo dosaženo mimovolební cestou. První a jediné komunální volby se zde konaly až v roce 1929, v ostatních případech docházelo za účasti okresních hejtmanů k předvolebním kompromisům. Miroslavi se nevyhnuly národnostní problémy související s vnitropolitickými i mezinárodními okolnostmi. Ačkoliv tedy měly oba místní národní tábory tendenci vystupovat jako homogenní celky a překlenovat vnitřní ideové konflikty, ve sledovaném období pokračoval proces diferenciace stranického spektra. V polovině 20. let 20. století byla dále dokončena první fáze vzniku tzv. Velké Miroslavi, což s sebou přineslo řadu problémů zejména s připojenými Miroslavskými Knínicemi, které eskalovaly v polovině 30. let. Z hospodářského hlediska vedl vznik ČSR pro miroslavské podnikatele k přerušení vazeb s tradičními rakouskými odbytišti a hledání nových. Většina velkopodnikatelů z dob Rakouska-Uherska si však dokázala udržet své pozice. Vedle nich vznikaly drobnější české podniky. Nabídka služeb v Miroslavi tak byla velmi pestrá a obec díky ní aspirovala na to stát se městem. Žádost o povýšení z roku 1929 ovšem byla zamítnuta. Největší majetkové přesuny probíhaly vzhledem k pozemkové reformě v polovině 20. let u velkostatku, ze kterého bylo vyděleno hned několik zbytkových velkostatků. V raných 30. letech pak byl miroslavský průmysl a živnosti zasaženy hospodářskou recesí, ze které se do roku 1938 nedokázaly plně vzpamatovat. To nahrávalo negativistickým politickým stranám, zejména SdP, která v Miroslavi zaznamenala zejména od jara 1938 nebývalý rozmach.