Informace o publikaci
Myšice temnopásá ve střední Evropě – populační genetika na okraji areálu přistěhovalce poslední doby ledové
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Současný výskyt myšice temnopásé (Apodemus agrarius) ve střední Evropě je výsledkem expanze z Asie během svrchního pleistocénu a následného holocenního rozšíření otevřenějších habitatů, ke kterému došlo vlivem klimatických a antropogenně podmíněných změn prostředí. Rychlé šíření tohoto druhu na mnoha místech v Evropě pokračuje dodnes a nese s sebou negativní důsledky pro společenstva původních drobných savců v podobě zvýšené konkurence či rizika přenosu onemocnění, která mohou postihnout i člověka. S relativně nedávným osídlením Evropy se pojí nevýrazná genetická variabilita ztěžující studium populační struktury. Pro překonání této překážky byl s pomocí metody ddRAD sekvenování vytvořen rozsáhlý dataset několika tisíců SNPs napříč genomem získaných od 261 jedinců ze 110 lokalit z devíti evropských zemí. Výsledky genetické analýzy sice ukazují spíše slabou strukturu napříč středoevropským regionem, i tak můžeme detekovat rozdíly mezi myšicemi rozšířenými severně a jižně od úrovně zhruba Západních Karpat. Velmi výrazně se odlišuje relativně málo rozšířená populace jižní Moravy. Data naznačují, že mezi jedinci ze severní a jižní části střední Evropy dochází ke kontaktu, a to zejména v oblasti Slovenska. Naopak jihomoravská populace expandující jižním směrem je dosud izolovaná od vstříc jí postupující expanzní vlny myšic jihozápadního Slovenska. Jedná se o dosud nejucelenější představu o genetické struktuře středoevropských populací myšice temnopásé, která poskytuje bližší vhled do historie šíření nepůvodního druhu v posledních desetitisících let ve vší komplexitě historických změn klimatu a habitatu. Současně může být využita jako model pro biogeografické studium dynamických změn hranic areálu druhu a relevantních mikroevolučních mechanismů. |