
Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Scénotektura: mezi scénografií a architekturou výstav
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Citace | |
Popis | Příspěvek se zabývá podobami výtvarně-prostorových přístupů k fyzickému ztvárňování tuzemských výstav výtvarného umění. Po stručném nastínění specifik oboru „výstavní scénografie“ tak, jak byly ukotveny zejména prostřednictvím činnosti národního podniku Výstavnictví v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, zmíním také postupné etablování oboru „výstavní architektura“ po roce 1989. Dále se zaměřím na víceméně současné výstavy, jejichž prostorové řešení lze označit za svébytnou výtvarně-interpretační vrstvu výstavního celku, oscilující na pomezí autorského gesta a utilitární služby. Takové realizace mapuji zejména u umělců a umělkyň, kteří se patrně vzhledem k neexistující institucionální výstavní podpoře po roce 1989 sami chopili tvorby výstavních prostředí, přičemž kvality, které do tvorby začali víceméně intuitivně vnášet, považuji za blízké scénografickému přístupu v obecném významu této disciplíny. Prostřednictvím těchto příkladů je snahou poukázat na scénografické prvky, které jsou ve výstavách coby pomyslných inscenačních prostorech přítomny i přesto, že termín „výstavní scénografie“ již pro ně není prakticky vůbec používán. Pozornost přitom věnuji obecným performativním kategoriím scénografické disciplíny, jako je například procesualita či temporalita ve smyslu postupné obsahové gradace, a pokusím se demonstrovat, že pojem scénografie zde nepředstavuje tvorbu kulisových či iluzivních prostorových rámců ale aktivní významotvornou strukturu. |