Trestání právnických osob - porušování principu ne bis in idem?

• Autoři: JULÍČEK Ondřej
• Rok publikování: 2025
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Trestněprávní revue
• Fakulta / Pracoviště MU: Právnická fakulta
• Klíčová slova: Ne bis in idem principle; criminal liability of legal entities.
• Popis: Trestněprávní princip (nebo také zásada) ne bis in idem neboli ne dvakrát v téže věci není třeba dlouze představovat, neboť se jedná o jeden ze základních kamenů tuzemského trestního práva, který se promítá jak do trestního práva hmotného, tak také do jeho procesní části. Ač je zakotven v § 39 odst. 5 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „TrZ“) či v § 11a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „TrŘ“), jeho základ leží v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, ve které je uvedeno: „Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby.“ Tento ústavně zaručený princip je v českém právním řádu dodržován a v případě ojedinělých excesů ze strany státních složek je soudy či státními zastupitelstvími bezpochyby tvrdě vymáhán. I v případě právnických osob, jejichž trestní odpovědnost je upravena v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také jako „TOPO“), o jejichž trestání ve vztahu k principu ne bis in idem bude pojednávat tento článek, se na první pohled zdá, že je vše v pořádku, jelikož jsou ve vztahu ke zmíněnému principu u těchto subjektů uplatňovány stejné standardy, jako je tomu v případě fyzických osob. Vždyť i právnickým osobám jsou navzdory jejich povaze právního konstruktu přiznávána určitá lidská práva, a proto by se mohlo zdát, že zde k žádnému problému vyjma zmíněných excesů, kterými mohou trpět i fyzické osoby, žádné nebezpečí nehrozí. Ale je tomu skutečně tak? Neuniká nám tzv. mezi prsty určitý protiústavní jev, který je v právní úpravě pouze velmi dobře ukrytý?