Informace o publikaci
Assessing the Feasibility of Cross-Border AI Sandboxes under the EU AI Act
| Název česky | Posouzení proveditelnosti přeshraničních testovacích prostředí pro umělou inteligenci v rámci zákona EU o umělé inteligenci |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Recenzovaný odborný článek |
| Časopis / Zdroj | Baku State University Law Review |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://bsulawreview.org/en/volumes-en/volume-12/volume-121/assessing-the-feasibility-of-cross-border-ai-sandboxes-under-the-eu-ai-act/ |
| Klíčová slova | EU AI Act; Regulatory sandbox; Mutual recognition; Cross-border cooperation; High-Risk AI Systems |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Zákon EU o umělé inteligenci umožňuje členským státům společně zřizovat regulační sandboxy pro umělou inteligenci a zaručuje vzájemné uznávání účasti v těchto sandboxech v rámci celé Unie. Zákon však podrobněji nepopisuje, jak by takové společné sandboxy měly fungovat v případech, kdy testování, dohled, shromažďování důkazů a potenciální škody přesahují rámec jediného vnitrostátního právního řádu. Tento dokument se zabývá otázkou, zda je přeshraniční sandbox pro AI, s možným partnerstvím mezi Španělskem a Českou republikou v ústřední roli, právně možný a prakticky proveditelný ve světle článků 57 a 58 zákona o AI. Začíná vysvětlením právní povahy sandboxů pro AI spolu s argumentem, že zákon zavádí model založený na pokynech a zaměřený na dohled, na rozdíl od širokého režimu výjimek. Dále se zabývá čtyřmi provozními mezerami, které mohou bránit tomu, aby vzájemné uznávání bylo v praxi účinné: omezenou schopností sandboxu překonat limity pevně stanovených právních předpisů; absencí společných kritérií pro přijetí ke společné účasti; institucionálními rozdíly v rozdělení dozorových pravomocí; a potřebou mít k dispozici záložní mechanismus pro vymáhání, který může dát přeshraniční účinek dozorovým zásahům a výstupům sandboxu. Zbývajícím problémem v oblasti soukromého práva, kterým se článek zabývá, je skutečnost, že zákon o umělé inteligenci zachovává odpovědnost podle běžného práva Unie a vnitrostátního práva, ale ponechává otevřenou otázku, který soud je příslušný k projednání dané věci. Článek dochází k závěru, že přeshraniční sandboxy mohou existovat, avšak s podporou podrobného dvoustranného nebo mnohostranného protokolu obsahujícího kritéria pro přijetí, dohledové role, postupy eskalace, interoperabilní záznamy, finanční zajištění a povinnosti týkající se uchovávání důkazů. |