Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
(Ne)uzavření rozhodčí smlouvy jako předpoklad započtení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Recenzovaný odborný článek |
| Časopis / Zdroj | Časopis pro pravní vědu a praxi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access článku |
| Doi | https://doi.org/10.5817/CPVP2025-3-1 |
| Klíčová slova | Arbitration Proceedings; Jurisdiction; Set-off; Conditional Juridical Act |
| Popis | Započtení je jev hmotného práva spočívající v zániku vzájemně orientovaných pohledávek dvou věřitelů. Dovolá-li se účastník řízení započtení jako procesní obrany, bude pro posouzení důvodnosti této námitky zapotřebí zkoumat existenci a vlastnosti obou započítávaných pohledávek. To je problematické v případě, že pohledávka, již účastník započítává, nepodléhá pravomoci orgánu, který rozhoduje o pohledávce, na niž se zápočet činí. Podle české judikatury má soud pravomoc přihlédnout k započtení pohledávky, o které byla uzavřena rozhodčí smlouva, a rozhodce je oprávněn zohlednit kompenzaci pohledávky, jež rozhodčí smlouvě nepodléhá. V tomto článku argumentujeme ve prospěch jiného řešení, podle něhož soud nemůže reflektovat započtení pohledávky, která by měla být uplatňována v rozhodčím řízení, a rozhodce není oprávněn přihlédnout k započtení pohledávky, která byla ponechána v pravomoci soudů. Takové procesně nepřípustné započtení však podle námi preferované koncepce nevyvolává hmotněprávní zánik započítávané pohledávky, a proto účastníku umožňuje, aby svou pohledávku uplatnil samostatnou žalobou u k tomu příslušného orgánu a po jejím pravomocném přiznání zápočet případně opakoval, nyní již se zamýšlenými procesními účinky. |