Informace o publikaci
Three Ways to Understand "Digital Good": Policies, Actors and Lived Experiences
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Digitalizace je obecně považována za transformativní sílu v současných a budoucích společnostech, přičemž její význam zdůrazňují jak mezinárodní, tak národní politické diskuze. Starší dospělí jsou často vnímáni jako zaostávající v této digitální transformaci, čelící překážkám souvisejícím se vzděláním, dovednostmi a přístupem, což přispívá k prohlubování digitální propasti a následnému sociálnímu vyloučení. Tento článek využívá výzkum z více zdrojů, aby zpochybnil tento pohled tím, že zkoumá názory starších dospělých na kvalitu života a spokojenost s jejich životním stylem, i když jsou „offline“ nebo „odpojeni“. Analyzujeme politické diskuze z mezinárodních a národních zdrojů spolu s poznatky z akademické literatury a porovnáváme je s poznatky získanými z hloubkových rozhovorů se staršími dospělými. Zvláštní pozornost je věnována časové dynamice před a po pandemii COVID-19. Naše analýza kriticky zkoumá převládající předpoklad, že zvýšená digitalizace je ze své podstaty pozitivní a že omezené používání digitálních technologií snižuje kvalitu života starších (ne)uživatelů. Tvrdíme, že pojmy jako digitální propast a digitální rozdělení slouží především jako politické nástroje, které zakrývají složitost reálných zkušeností. Jejich nekritické přijetí v sociogerontologickém výzkumu nepřispívá k lepšímu pochopení dopadů digitalizace na starší dospělé. Současné zaměření na měření digitálních kompetencí v různých demografických skupinách, s ohledem na rychlý technologický ... |
| Související projekty: |