Informace o publikaci
Architektura, která mluví : zaniklá a současná scéna v Mostě v kontextu vývoje divadelní architektury
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Kapitola v odborné knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Divadelní budova sehrává v architektonickém dědictví mimořádně důležitou roli – nepředstavuje jen centrum kulturního, společenského a politického dění, odráží stavební praxi, estetiku a urbanistické myšlení své doby. U divadelních staveb se do specifické kompozice promítá i inscenační praxe tehdejších tvůrců a tvůrkyň. V daném duchu vzniklo i první městské divadlo v Mostě podle návrhu renomovaného vídeňského architekta Alexandra Grafa. Budova, která více než šest desetiletí tvořila významní součást kulturní infrastruktury, padla za oběť rozsáhle těžbě uhlí, společné s dalšími architektonicky cennými stavbami historického Mostu. Přesto se mostečtí v roce 1985 dočkali kulturního stánku – Městského divadla v Mostě (původně ještě Divadlo pracujících), které se záhy stalo centrem společenského života nově vzniklé městské zástavby. Architekt Ivo Klimeš vnesl do města nepřehlédnutelnou formu budovy (jakoby) vyrůstající k nebi. Nejen fasáda tvoří nové divadlo divadlem. Do celku patří i prostorný foyer s uměleckými díly a funkčním divadelním prostorem opatřeným jedinečnou technologií dvou točen. Nové divadlo tak navazuje na architektonickou kontinuitu, funkčně pokrývá současný umělecký vývoj a spoluvytváří specifický duch místa a města, které hledá cestu k nalezení své nové identity. |
| Související projekty: |