Informace o publikaci
Teonymní interpretatio v antickém diskursu a význam planetárního týdne při ustalování interpretačních schémat
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | RELIGIO: REVUE PRO RELIGIONISTIKU |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Plný text článku |
| Doi | https://doi.org/10.5817/Rel2025-41825 |
| Klíčová slova | Interpretatio Romana; Interpretatio Graeca; Planetary Week; Numerical Week; Seven Classical Planets |
| Popis | Studie představuje pojmy interpretatio Romana a interpretatio Graeca jako diskurz, se kterým římští a řečtí autoři přistupovali k cizím božstvům, když je „interpretovali“ jako své vlastní bohy pod jinými jmény. Ačkoli tento diskurz sdílela i řada dalších starověkých kultur, vzájemné identifikace bohů byly obvykle prováděny ad hoc a nevytvářely ustálené vzorce. Hlavní výjimkou byl koncept sedmi klasických teonymních planet a sedmi planetárních dnů v týdnu. Tyto vzorce sedmi božstev se šířily napříč jazyky a kulturami antiky a středověku a jména sedmi vybraných bohů byla opakovaně „překládána“ z jednoho jazyka do druhého. Nebylo vůbec nutné, aby se koncepty sedmi planet a sedmi dnů šířily společně. Teonymní týden měl významného „konkurenta“ v podobě numerického týdne spojeného zejména s abrahámovskými monoteismy. Nicméně, někdy koncept sedmi teonymních planet samotný, nebo naopak koncept sedmi teonymních dnů samotný, stačil k tomu, aby schéma sedmi interpretovatelných teonym přetrvalo. |
| Související projekty: |