Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Identification of past wetland habitats, their commonness and analogism using macrofossil indicators derived from large vegetation databases
| Název česky | Identifikace historických mokřadních habitatů, jejich rozšíření a analogie s využitím makrofosilních indikátorů a rozsáhlé vegetační databáze |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Recenzovaný odborný článek |
| Časopis / Zdroj | Global Ecology and Conservation |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Odkaz na stránku časopisu |
| Doi | https://doi.org/10.1016/j.gecco.2026.e04157 |
| Klíčová slova | EUNIS habitat indication; Ecosystem dynamics; Millennial-scale changes |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Představujeme novou metodu identifikace minulých biotopů prostřednictvím propojení databází rostlinných makrozbytků a vegetace. Využili jsme nedávno vyvinutý index FEVER, jehož cílem je určovat typy vegetace či biotopy na základě fosilních souborů, a kalibrovali jsme jej pomocí nejnovějších údajů o vegetaci z různých klimatických oblastí Evropy. Při aplikaci na rozsáhlou regionální databázi rostlinných makrozbytků se metodě podařilo rekonstruovat změny v zastoupení biotopů středoevropských mokřadů za posledních 15 000 let. Rekonstrukce je ekologicky dobře interpretovatelná, přičemž v nejstarších obdobích dominovaly vodní a slatinné biotopů, zatímco od středního holocénu se z makroklimatických důvodů rozšiřovaly podmáčené lesy a vrchoviště. V posledních dvou tisíciletích se v důsledku antropogenních zásahů a odlesňování krajiny znovu objevily bezlesé slatiny a vznikly vlhké louky. Metoda dále umožňuje kvantifikovat analogii mezi minulými a současnými společenstvy stejného biotopu. U většiny biotopů, s výjimkou vápnitých slatin a vlhké keřové tundry, se analogie v druhé polovině holocénu zvýšila. Pro široké použití sdílíme skript v jazyce R a kalibrační datový soubor v evropském měřítku. |
| Související projekty: |