Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Vliv geologických a morfometrických podmínek na velikost sesuvů ve vybraném transektu Vnějších Západních Karpat
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Recenzovaný odborný článek |
| Časopis / Zdroj | ACTA CARPATHICA OCCIDENTALIS |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://aco.muzeumvalassko.cz/artkey/aco-202601-0011_vliv-geologie-na-rozmisteni-a-velikost-sesuvu-v-magurske-jednotce-vnejsich-zapadnich-karpat.php |
| Doi | https://doi.org/10.62317/aco.2026.011 |
| Klíčová slova | SWATH profile analysis; DMR5G; geology; GSI; Magura Nappe; landslides; Outer Western Carpathians |
| Popis | Jihovýchodní část České republiky je tvořena flyšovým pásmem Vnějších Západních Karpat, které se táhne od jihozápadních hranic s Rakouskem a podél česko-slovenské hranice pokračuje až na severovýchod k Polsku. Přestože poznání v oblasti svahových deformací je klíčové pro pochopení vývoje reliéfu, studií zabývajících se kvantifikací vlivu geologického podloží na genezi se- suvů je stále nedostatek. Cílem této studie je posoudit vliv flyšového podloží na velikost a rozmístění sesuvů magurské skupiny příkrovů Vnějších Západních Karpat, přičemž byla doplňkově zohledněna i slezská jednotka vnější skupiny příkrovů. Pro výzkum byl pomocí pásového profilu SWATH analyzován severojižně orientovaný transekt o rozměrech 22 × 3 km v jihovýchodní části okresu Vsetín, probíhající od vrcholu Makyta (923 m n. m.) po město Rožnov pod Radhoštěm, který protí- ná račanskou jednotku magurské skupiny příkrovů, ale okrajově i slezskou jednotku vnější skupiny. Vliv flyšového podloží na velikost a rozmístění sesuvů byl posouzen na základě analýzy DMR 5G, rekognoskace terénu, Geological Strength Indexu a Spearmanovy korelační analýzy. V programu ArcGIS Pro byly za užití DMR5G a sesuvné databáze sestaveny mapy vybraných morfometrických charakteristik. Za užití zonální sta- tistiky byly následně vypočteny jejich parametry jako např. hustota údolní sítě, sklon svahu nebo nadmořská výška. Zaznamenána byla zejména významná korelace mezi hustotou údolní sítě a převýšením reliéfu, dále vztah převýšení k mocnosti pískovcových vrstev a je- jich poměrnému zastoupení. Vzhledem k nerovnoměr- nému rozložení dat v jednotlivých lito-stratigrafických jednotkách pozbyla metoda Geological Strength Index analýzy svou relevanci z důvodu nedostatku dat ve vybraném transektu a jako vhodnější se osvědčilo mapo- vání odolných pískovcových vrstev na základě DMR 5G. Získané výstupy byly podrobeny korelační analýze, na základě níž lze usuzovat, že plošně rozlehlé svahové deformace se vyskytují spíše v terénu s nižší vertikální členitostí a mírnými sklony se zastoupením plošně rozlehlejších odolných vrstev, kdežto oblasti s vyšší vertikální členitostí a strmými sklony se vyznačují plošně menšími sesuvy. Analýza dále potvrdila významné vzájemné vazby mezi samotnými predispozičními fak- tory (sklon svahů a nadmořská výška, nebo sklon svahů a převýšení). |