Informace o publikaci
Vnímání rizik osobního bezpečí v české populaci: implikace pro veřejné zdraví a rozvoj zdravotní a bezpečnostní gramotnosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Recenzovaný odborný článek |
| Časopis / Zdroj | Hygiena |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | personal safety; risk perception; public health; health literacy; safety literacy; emergencies |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Subjektivně vnímané bezpečí je významnou součástí zdraví, psychické pohody a kvality života. Vnímání rizik přitom není neměnné: odráží aktuální společenský, zdravotní, technologický i mediální kontext a nemusí se zcela překrývat s objektivní pravděpodobností ohrožení. Vedle tradičních zdravotních a dopravních rizik se proto do popředí dostávají geopolitická nestabilita, kybernetické hrozby, mimořádné události a kriminalita. Pro veřejné zdraví z toho vyplývá potřeba věnovat pozornost nejen objektivním ukazatelům ohrožení, ale také tomu, jak obyvatelé rizika interpretují a jak se tyto obavy mohou promítat do jejich rozhodování, chování a psychické pohody. Studie vychází z celostátního sociologického šetření realizovaného od 20. listopadu do 6. prosince 2023 na souboru 1 812 osob ve věku 15 let a více. Respondenti mohli v polootevřené otázce označit více oblastí, z nichž v poslední době pociťovali nejvážnější obavy z hlediska osobního bezpečí. Nejčastěji uváděli terorismus a válku (41,6 %), zneužití prostřednictvím internetu nebo telefonu (35,9 %) a trestnou činnost či násilí (30,6 %); 17,5 % dotázaných uvedlo, že v uvedených oblastech nepociťuje žádné obavy. Cílem studie bylo identifikovat hlavní zdroje obav české populace, posoudit jejich souvislosti s vybranými sociodemografickými charakteristikami a vyvodit implikace pro veřejné zdraví. Zjištěné rozdíly mezi populačními skupinami podporují potřebu diferencované komunikace rizik a systematického rozvoje zdravotní, digitální a bezpečnostní gramotnosti. |