Informace o publikaci
Masarykovo a Patočkovo pojetí dějin
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Jan Patočka, české dějiny a Evropa |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | Czech Philosophy Czech History |
| Popis | Masarykova filozofie dějin vychází především ze tří filozofickodějinných tezí: protestantismus x katolicismus, reforma, ne revoluce a demokracie x teokracie. Vývoj světových i našich národních dějin vrcholí v 1. světové válce, kterou Masaryk považuje za světovou revoluci a v níž vítězí demokracie nad teokratickým absolutismem. Zde je krize (jako rozpad objektivně daného božského řádu, provázený extrémním subjektivismem a mravním nihilismem) chápána jako výraz přechodu od teokratického řádu, založeného na vnější, mytické autoritě, k řádu demokratickému, který spočívá na osobním žitém vztahu k Bohu na životě sub specie aeternitatis. České dějiny směřují ke stejnému bodu jako dějiny světové, k demokracii a ideálům lidské svobody, rovnosti a bratrství. Pokud toto pojetí vyvolávalo spory, vyplývalo to z toho, že Masarykovi nešlo ani tak o nějaký nový výklad českých dějin, jako především o výklad české přítomnosti. Patočka pokládá filozofii dějin za vážný filozofický problém, na jedné straně za problém dějinnosti člověka po stránce objektivní, na straně druhé za problém kategoriálního uchopení dějin po stránce myšlenkové, subjektivní. Ke klasickým koncepcím, které pracovaly s metafyzikou dějin, založenou na linearitě časového dějinného kontinua, na racionalitě a objektivní smysluplnosti dějinného vývoje, na chápání jednotného lidstva jako subjektu dějin, na myšlence dějinného pokroku, je třeba přistoupit kriticky, což nemusí znamenat jejich úplné opuštění, ale spíše vymezení a omezení jejich platnosti. Patočkovy úvahy o dějinách souvisejí s jeho přístupem k problému přirozeného světa. Navazuje zde na Heideggerův pojem otevřenosti, která podle Patočky zakládá dějinný život a bez které nemohou dějiny trvat. Právě otevřenost ovšem přináší problematičnost lidského dějinného bytí, neustálou možnost zhroucení dosavadního smyslu života. Za vrchol Patočkových úvah o dějinách a dějinnosti jsou pokládány Kacířské eseje o filozofii dějin. |
| Související projekty: |