Informace o publikaci
Arbitration clause as unfair contract term from the perspective of Czech and EC law
| Název česky | Rozhodčí doložka jako nekalé smluvní ujednání z pohledu českého a komunitárního práva |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek, který jsem přednesl v Turíně, se dotýkal problematiky rozhodčí doložky jako nekalého smluvního ujednání ve smyslu směrnice č. 93/13/EEC o nekalých ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, resp. tuto směrnici provádějících ustanovení občanského zákoníku. Příspěvek tematizuje rozhodčí doložku jako nekalé smluvní ujednání z dvojího pohledu: českého a komunitárního práva. Na základě analýzy judikatury ESD k této směrnici, zejména pak rozhodnutí Claro, dospívám k závěru, že ČR nejenže neprovedla konformně směrnici v občanském zákoníku, ale také, že §33 zákona o rozhodčím řízení s největší pravděpodobností odporuje jak čl. 6 směrnice, tak rozhodnutí Claro, protože umožňuje zrušit rozhodčí nález z důvodu neplatnosti(mimo jiné z důvodu nekalosti) rozhodčí doložky pouze, pokud námitka neplatnosti byla vznesena nejpozději při prvním jednání ve věci. Tato koncepce, společně s §55 odst. 2 občanského zákoníku závažně narušuje procesní postavení spotřebitele, zejména vezmeme-li v úvahu, že rozhodčí doložky v adhézních smlouvách předkádaných spotřebilům odkazují rozhodování sporu k rozhodcům ad hoc či tzv. rozhodcovským společnostem, které jsou sice formálně nezávislé, nicméně je zřejmé, že podnikatel předkládající adhézní smlouvu jim pomáhá k ekonomickému zisku. Tito rozhodci, ať už vybrán ze seznamu rozhodcovské společnosti nebo klasičtí ad hoc rozhodci, nejsou nezávislý ani nestranní. V příspěvku jsem rovněž kritizoval nový ADR mechanismus pro spotřebitelské spory zavedený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tento mechanismus je zcela dobrovolný. Není zde tedy povinnost předložit spor k řešení mediátorem nebo rozhodcem v ADR. To znamená ovšem, že podnikatelé za situace, kdy chtějíc získat procesní výhodu tím, že odkazovali v adhézních smlouvách na rozhodce ad hoc, kterým tímto zajišťovali práci, a tito rozhodci pak na oplátku rozhodovali ve prospěch podnikatelů, nebudou ochotni se podřidit ADR mechanismu, který zajišťuje nestranné rozhodování. Je proto potřeba, dle mého názoru, vytvořit povinný mechanismus ADR pro spotřebitelské spory, tj. půjde o vůlučnou metodu řešení spotřebitelských sporů a se závazným výsledkem, tj. exekučním titulem. |