Dyslipidémie – riziko kardiovaskulárních chorob a nový přístup k léčbě – kyselina nikotinová.

• Autoři: WEBER Pavel
• Rok publikování: 2011
• Druh: Konferenční abstrakty
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• Popis: Dyslipidémie (DLP) spolu s hypertenzí a diabetem (DM), pokud jsou přítomné současně, představují velmi významné riziko, které několikanásobně urychluje rozvoj aterosklerózou (AS) podmíněných kardio- a cerebrovaskulárních komplikací. Prevalence DLP u DM 1 je okolo 30% a u DM 2 činí až 60%. Rizikovost DLP ve vztahu k AS akcentuje potřebu její intenzivní léčby. Snížení hladin aterogenních lipoproteinů vede ke zpomalení, zastavení až regresi AS lezí a redukci KV morbidity a mortality. Optimální hodnoty krevních lipidů nalačno budou: celkový cholesterol < 5,0 mmol/l; LDL-cholesterol < 3,0 mmol/l; HDL-cholesterol > 1,0 mmol/l a triacylglyceroly < 2,0 mmol/l. I když se nepodaří dosáhnout tyto cílové hodnoty, pacienti profitují z každého poklesu cholesterolu – a to úměrně jeho intenzitě. U kombinovaných DLP je nutné upřednostnit dosažení cílových hodnot LDL-cholesterolu před normalizací TG. Mezi nefarmakologická opatření náleží režimová (redukce nadváhy, pravidelné cvičení, zákaz kouření, lepší kompenzace DM) a dietní opatření. Při neúspěchu režimových a dietních opatření je u DLP indikována farmakoterapie. Rozsáhlé epidemiologické studie (Framinghamská, Studie sedmi zemí, MRFIT) jednoznačně prokázaly statistickou závislost mezi hladinami cholesterolu a výskytem ICHS. Intervenční studie (LRC-CPPT, WOSCOPS, LIPID, CARE, FLARE a řada dalších) potvrdily, že terapií dosažený pokles cholesterolu má zjevný vliv na morbiditu i mortalitu ICHS.