Informace o publikaci

Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu.

Autoři

ZEMAN Tomáš KRÁLÍK Miroslav

Rok publikování 2012
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Anthropologia Integra
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www http://anthrop.sci.muni.cz/UserFiles/Clanky//2012/94_Historicky-prehled-principu-tvorby-metod-pro-odhad-vysky-postavy-cloveka-na-zaklade-skeletu.pdf
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Klíčová slova stature estimation; historical review; constant ratio methods; linear regression; organic correlation; anatomical methods
Popis Z historického přehledu principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu vyplývá, že lze vymezit čtyři základní skupiny metod: metody podílové, regresní, anatomické a metody organické korelace. Každá má svá specifika a úskalí, která bezprostředně vyplývají z jejich matematické konstrukce. Nejčastěji se k odhadu výšky postavy používají některé rozměry dlouhých kostí končetin. Bylo teoreticky prokázáno, že nejpřesnější možné odhady poskytují metody regresní, zejména když k odhadu využijeme kombinaci rozměrů z více kostí. Nutným předpokladem použití lineární regrese je však užití pouze těch rovnic, které byly vytvořeny na základě výběru z populace, z níž pochází i odhadovaný jedinec. V opačném případě, tj. pokud je lineární regrese použita pro odhad jedinců z populace jiné, může dojít k menšímu či většímu vychýlení odhadu v důsledku tzv. „regrese k průměru“. Metody organické korelace jsou méně náchylné k systematické chybě, jsou však také méně přesné. Lze je ale aplikovat na libovolnou populaci a pro jednotlivé případy z neznámé populace jsou nejpřesnější. Anatomické metody jsou aplikovatelné jen v případě dostatečně zachovaného skeletu. Jsou založeny na součtu výšek kostí skeletu, které se na výšce postavy přímo podílejí. Rozdíl mezi výškou postavy za života a součtem délek kostí skeletu od lebky po patní kost se pohybuje v řádu centimetrů a prostor pro chybu odhadu je tak malý. Ať už pak k odhadu výšky ze skeletu v rámci anatomické metody použijeme kterýkoliv ze tří výše uvedených matematických postupů, rozdíly mezi jimi pořízenými odhady jsou zanedbatelné a jejich rozlišování pozbývá smyslu. Celkově jsou tedy anatomické metody nejpřesnější a je třeba je doporučit, kdykoliv to stav zachování skeletu dovolí.
Související projekty: