Publication details

Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity

Investor logo
Authors

MICHALCOVÁ Dana

Year of publication 2011
Type Conference abstract
MU Faculty or unit

Faculty of Science

Citation
Description Zvláštností Bílých Karpat jsou druhově extrémně bohatá luční společenstva. Aby se fenomén této vysoké lokální (alfa) diverzity zasadil do kontextu, je potřeba zodpovědět tyto otázky: Je v tomto území celkově velké množství druhů, nebo je jich hodně jen v určitých biotopech (na loukách), zatímco v jiných biotopech je druhů málo? Je beta diverzita také vysoká? Jak moc přispívají k diverzitě tohoto území lesy a které vegetační typy nejvíce způsobují nízkou nebo vysokou alfa nebo beta diverzitu? K odpovězení těchto otázek byly Bílé Karpaty srovnány s podobně velkými územími (CHKO Pálava včetně oblasti Soutoku a NP Podyjí) pomocí tzv. rarefakčních křívek (rarefaction curves). Tyto křivky byly spočítány na základě fytocenologických snímků i floristických soupisů ze čtverců síťového mapování, a to jak pro celé území, tak pro jednotlivé šíře pojaté vegetační typy (rákosiny, lesy, trávníky, ruderální a plevelovou vegetaci) v rámci těchto území. Předběžné výsledky ukazují, že lokální diverzita (na úrovni fytocenologických snímků) i diverzita na úrovni kvadrátů síťového mapování (cca 8 km2) je v Bílých Karpatech opravdu nejvyšší ve srovnání s ostatními územími. Velký počet druhů se vyskytuje především v travní vegetaci (vlhkých loukách i suchých trávnících) a vegetaci ruderální společně s plevelovou. Lesní vegetace přispívá k alfa diverzitě méně významně než na Pálavě a v Podyjí. Naopak, beta diverzita snímků i kvadrátů je v Bílých Karpatech nejnižší, což znamená, že toto území je z hlediska druhového složení velmi homogenní.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info