Dědičné retinální choroby jsou heterogenní skupinou vzácných genetických onemocnění oka, s progresivní manifestací způsobující ztrátu zraku, postihující přibližně jednoho ze dvou tisíc lidí. S retinální degenerací je spojována stále se rozšiřující skupina genů, avšak pochopení jejich úlohy v biologii retiny je velmi limitované. Bardet-Biedlův syndrom (BBS) je systémová, vzácná autosomálně recesivní ciliopatie s prevalencí v Severní Americe a Evropě přibližně 1:150 000. BBS je tedy nejběžnější neletální ciliopatií, zahrnující časný nástup poškození zraku. Veškeré snahy o léčbu dědičných chorob degenerace sítnice včetně BBS vedly prozatím jen k minimálním úspěchům. Hlavním cílem předkládaného projektu je charakterizace molekulární patogeneze retinální degenerace v BBS a navržení farmakologické modulace s cílem zamezit ztrátě zraku. Naší hypotézou je, že progresivní ztráta zraku v BBS je důsledkem dlouhodobého intenzivního ER stresu, a že identifikace signálních drah aktivovaných jako odpověď na tento stres a vedoucích k buněčné smrti a jejich farmakologická modulace může zabránit nástupu a progresi nemoci. Protože myší modely neodpovídají plně fenotypu lidského BBS onemocnění a to především z důvodů mezidruhové odlišnosti, vyvineme v rámci této studie vysokokapacitní systém zahrnující retinální organoidy a pigmentované retinální buňky, diferencované z lidských pluripotentních buněk odvozených z BBS pacientů. Tento nástroj následně využijeme k funkční diagnostice vybraných specifických mutací v BBS a ke screenu malých molekul s cílem zvrátit jejich patologický fenotyp.