Publication details

Náhrada infikované aorto-iliako-femorální cévní protézy autologní femorální žilou

Authors

STAFFA Robert KŘÍŽ Zdeněk VLACHOVSKÝ Robert DVOŘÁK Martin NOVOTNÝ Tomáš

Year of publication 2012
Type Appeared in Conference without Proceedings
MU Faculty or unit

Faculty of Medicine

Citation
Description Cíl: Standardním řešením infekce aortální cévní protézy je její explantace a revaskularizace dolních končetin extraanatomickým (axillo-bi/femorálním) bypassem. Výsledky nejsou uspokojivé vzhledem k riziku reinfekce (až 20 %) a riziku okluze bypassu s následnou amputací končetiny (až 43 %). Také další modality (in situ náhrada protézou smáčenou v rifampicinu nebo silver graftem, allogením tepenným nebo žilním štěpem či náhrada pomocí autologní vena saphena magna) jsou zatíženy vyšším rizikem rekurentní infekce (až 20 %) a amputace (až 25 %). Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo in situ náhradou pomocí autologní vena femoralis superficialis (femorální žíla). Cílem studie bylo ověřit tyto údaje na vlastním souboru. Soubor a metodika: V období 6/2007 – 8/2012 byl graft z autologních femorálních žil použit jako tepenná náhrada v aorto-iliako-femorální pozici u 17 pacientů (12 mužů, 5 žen, průměrný věk 62,4 roků, rozmezí 30 - 76 let). 13x jako náhrada infikované cévní protézy (4x aorto-bifemorální, 4x jednostranné aorto-femorální, 2x náhrada jednoho raménka aorto-bifemorální protézy, 3x náhrada iliako-femorální protézy). U 4 pacientů se zvýšeným rizikem infekce (mykotické AAA, gangréna, pozitivní CRP, febrilie) byla provedena tepenná rekonstrukce pomocí graftu z autologních femorálních žil jako primární výkon. Pooperačně byli pacienti sledování v intervalech 1,3 a 6 měsíců. Výsledky: Žádný pacient nezemřel během výkonu nebo v časném pooperačním období. V jednom případě (5,9 %) byla provedena časná reoperace pro selhání rekonstrukce femorální žílou. V průběhu sledování souboru (průměrná délka 37,5 +- 18,0 měsíců, rozmezí 8 – 63 měsíců) zemřeli 3 pacienti. 2 pacienti (8 a 23,5 měsíců po operaci) zemřeli bez souvislosti s výkonem, s funkčním žilním bypassem, bez známek rekurentní infekce. Jeden pacient zemřel 2 měsíce po výkonu. U jedné pacientky s funkčním ilicko-femorálním bypassem pomocí femorální žíly byla 3 měsíce po výkonu provedena vysoká amputace končetiny pro progresi chronické periferní okluze tepen. V souboru nebyla pozorována plicní embolizace, rekurentní infekce, okluze štěpu, maligní edém končetiny po odběru femorální žíly nebo aneuryzmatická dilatace žilního štěpu. Ve dvou případech (11,8 %) byl pozorován přechodný benigní otok odběrové končetiny, dobře kontrolovaný kompresivní punčochou. Rovněž u dvou pacientů (11,8 %) bylo zaznamenáno hojení rány po odběru hluboké žíly per secundam. Závěr: Výsledky studie hovoří ve prospěch metody řešení infekce aortální cévní protézy autologní femorální žílou ve srovnání s jinými modalitami. Riziko rekurentní infekce je minimální, dlouhodobá průchodnost graftů vynikající. Obava z otoku dolní končetiny po odběru femorální žíly je neopodstatněná.

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info