Publication details

VLIV ANTIKONCEPCE NA REGULACI KREVNÍHO TLAKU AUTONOMNÍM NERVOVÝM SYSTÉMEM.

Authors

BUDINSKAYA Ksenia ZÁVODNÁ Eva NOVÁKOVÁ Zuzana

Year of publication 2015
Type Conference abstract
Citation
Description Úvod. Od roku 1960 se aktivně začala používat orální hormonální antikoncepce a očekávalo se, že od této doby všechny otěhotnění budou plánované. Ale ve skutečnosti 60% žen přestává brát antikoncepci již během 1. roku. Hlavní příčinou přerušení užíváni antikoncepce jsou nežádoucí účinky (hlavně vznik trombózy žil a tepen). Na konci 70 let vznikly další studie, ve kterých byl popsán vliv antikoncepce na kardiovaskulární systém a dále na snížení rizika vzniku rakoviny orgánů v oblasti pánevní. V současné době se spousta práce věnuje vlivu antikoncepce na tlak krve u zdravých mladých žen a hlavním směrem je změny v renin-angiotenzinovém systému. Cílem této studie bylo zjistit jaký vliv antikoncepce má na autonomní nervový systém. Metodika. Vyšetření se zúčastnilo 22 žen, které používají antikoncepci (HA) a 22 kontrol (KO). U všech byl změřen kontinuální neinvazivní 5-ti minutový záznam krevního tlaku fotopletysmografickou metodou (frekvence dýchání 0,33Hz). Pomocí spektrální analýzy byly v oblasti středních (MF), vysokých (HF) a velmi nízkých frekvencí (VLF) vypočítány: normalizovaná a absolutní výkonová spektra srdeční frekvence (nRRI, aRRI), systolického krevního tlaku (nSTK, aSTK) a diastolického krevního tlaku (nDTK, aDTK), účinnost krátkodobé regulace krevního tlaku v MF (GainBRS), HF (GainHF) a VLF (GainVLF) oblasti spektra jako poměr vzájemného spektra mezi RRI s STK (Cross) a výkonového spektra STK. Taky všem byly změřeny hodnoty systolického (STK) a diastolického (DTK) krevního tlaku oscilometrickou metodou (Omron HEM-907). Výsledky. U HA v porovnání s KO byly nalezeny signifikantní nižší hodnoty aRRIMF (8020,2±7495,7 vs. 12333,4±10437,7; p?0,01), BRSMF (6,01±3,76 vs. 8,04±3,23; p?0,05), BRSHF (11,63±9,74 vs. 14,66±6,86; p?0,05). Na hranici významnosti byly zaznamenány hodnoty aRRIHF (38172,1±46828,2 vs. 55539,8±49389,5; p=0,07). Bez signifikantního rozdílu byly nalezeny hodnoty nRRIMF (0,03±0,02 vs. 0,03±0,01; NS), nSTKMF (0,03±0,02 vs. 0,03±0,02; NS), aSTKMF (100,4±114,0 vs. 108,4±90,8; NS), nDTKMF (0,04±0,02 vs. 0,05±0,03; NS), aDTKMF(57,1±40,0 vs. 69,6±50,2; NS), CrossMF (0,03±0,01 vs. 0,02±0,01; NS), nRRIHF (0,13±0,08 vs. 0,11±0,07; NS), nSTKHF (0,06±0,05 vs. 0,06±0,04; NS), aSTKHF (155,4±84,7 vs. 173,1±106,5; NS), nDTKHF (0,03±0,04 vs. 0,02±0,03; NS), aDTKHF (37,4±37,5 vs. 26,8±27,3; NS), CrossHF (0,08±0,05 vs. 0,07±0,04; NS), nRRIVLF (0,04±0,04 vs. 0,05±0,05; NS), aRRIMF (19336,6± 37936,3 vs. 11508,6± 11963,8; NS), nSTKVLF (0,07±0,06 vs. 0,08±0,06; NS), aSTKVLF (313,5±455,8 vs. 352,3±513,4; NS), nDTKVLF (0,07±0,05 vs. 0,08±0,05; NS), aDTKVLF (109,6±121,7 vs. 120,9±109,2; NS), CrossVLF (0,03±0,02 vs. 0,04±0,04; NS), BRSVLF (4,7±2,1 vs. 4,0±1,4; NS). Hodnoty STK, které byly naměřeny Omronem u HA signifikantně výší než u KO: (120,3±12,0 vs. 108,8±22,7;p?0,05). Hodnoty DTK jsou bez výrazného rozdílu (73,0±9,0 vs. 69,5±6,0; NS). Závěr. Při porovnání HA s KO nalezly jsme signifikantní změny v oblasti MF a HF. Vyšší hodnoty aRRI v MF a HF pásmech u KO ukazují na častější výskyt respirační arytmii, která je pod vlivem parasympatiku. U HA zvyšená aktivita sympatiku tlumí vliv parasympatiku na SA uzel a proto HA mají nižší hodnoty aRRI. Na zvýšenou aktivitu sympatiku můžou ukazovat a i zvýšené hodnotu STK, které byly naměřeny Omronem. Taky jsme nalezly signifikantně nižší hodnoty BRS u HA ve srovnaní s KO, což ukazuje na sníženou citlivost baroreflexu u HA.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info